Premiér Andrej Babiš (ANO) zvažuje změnu financování České televize a Českého rozhlasu. Ve čtvrtek uvedl, že média veřejné služby mají mít pevně stanovené prostředky na celé období vlády. Podle informací Hospodářských novin se nyní pracuje také s možností, že by peníze nebyly vyčleňovány přímo ze státního rozpočtu, ale plynuly by k institucím podílem z vybraných daní. Konkrétní podoba systému ani její parametry zatím nejsou schválené.
Babiš podle České televize řekl, že financování má být stabilní, předvídatelné a v souladu s evropskými pravidly na ochranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Ministerstvo financí připravuje návrh, který by měl nahradit dosavadní plán přímého napojení České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Ve hře je podle médií také zvláštní fond nebo jiná forma odděleného mechanismu, který by peníze vybíral a následně rozděloval.
Poplatky vláda plánuje zrušit
Současný systém stojí na televizních a rozhlasových poplatcích. Od května 2025 domácnosti platí za Českou televizi 150 korun měsíčně a za Český rozhlas 55 korun. Televizní poplatek se po novele vztahuje také na domácnosti, které televizní vysílání sledují prostřednictvím počítače, tabletu nebo mobilního telefonu. U firem se výše plateb nově odvíjí od počtu zaměstnanců.
Programové prohlášení vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě počítá se zrušením poplatků. Vláda v červnu schválila návrh, podle něhož by Česká televize měla v původně plánovaném modelu hospodařit s částkou 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Tyto částky vycházejí z dřívějších rozpočtových parametrů, tedy z období před zvýšením poplatků. Vedení obou institucí upozorňovalo, že by takový model znamenal nižší příjmy oproti očekávanému výnosu z poplatků.
Rozpočty schválené pro rok 2026 jsou vyšší. Česká televize plánuje náklady před odpisy a amortizací ve výši 8,079 miliardy korun. Český rozhlas schválil vyrovnaný rozpočet 2,736 miliardy korun, z toho výnosy z rozhlasových poplatků mají činit 2,476 miliardy korun. Podle údajů České televize a Českého rozhlasu poplatky tvoří hlavní zdroj příjmů obou institucí.
Rozhodující bude pojistka proti politickému tlaku
Debata se vede nejen o objemu peněz, ale také o jejich nezávislosti na vládě a parlamentu. Pokud by o každoroční výši financování rozhodoval státní rozpočet, mohly by se podle kritiků zvýšit možnosti politického tlaku na vedení a obsah vysílání. Model založený na podílu z daní by mohl výši příjmů více předvídat, záleželo by však na tom, jak přesně by byl podíl vypočítán, zda by se automaticky měnil s inflací a kdo by mohl pravidla upravovat. Návrh proto musí vedle částek řešit také kontrolu hospodaření, způsob rozdělování peněz a dlouhodobou ochranu redakční nezávislosti.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.