Schválená novela trestního řádu dál vyvolává spor o fungování odvolacích soudů. Změna omezuje jejich možnost zavazovat soudy nižších stupňů při hodnocení skutkových okolností případu. Nejvyšší soud a Unie státních zástupců podle Českého rozhlasu varují, že úprava může vést k průtahům v trestním řízení a k opakování soudních řízení.
Náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka (Trikolora) v pořadu Pro a proti uvedl, že současný systém považuje za protiústavní. Podle něj mohou odvolací soudy a Nejvyšší soud v současnosti v praxi nutit podřízené soudy ke změně názoru na skutkový děj, přestože zákon podle jeho výkladu umožňuje závazně určovat pouze právní názor.
Koudelka připomněl, že možnost zasahovat do skutkových závěrů byla podle něj zavedena po roce 1948. Současná praxe se podle náměstka liší od znění zákona. Odkázal také na nález Ústavního soudu v případu Lukáše Nečesaného, podle něhož skutkové otázky nejsou součástí právního názoru, kterým může být nižší soud vázán.
Poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) uvedla, že debatu o rozsahu pravomocí odvolacích soudů považuje za legitimní. Zároveň však kritizovala způsob, jakým ministerstvo změnu připravilo. Podle ní novela postrádá vyváženost mezi snahou zabránit opakovanému vracení případů mezi soudy a zachováním principu dvojinstančnosti. Za klíčovou označila také presumpci neviny.
Decroix vytkla ministerstvu, že dílčí změnu předkládá v době, kdy se připravuje širší reforma trestního řízení. Podle ní by měla být úprava součástí celkové a vzájemně provázané reformy, nikoli samostatným ustanovením. Koudelka tuto možnost odmítl. Uvedl, že ministerstvo nepřevzalo předchozí koncept reformy, který podle něj oslaboval nalézací soudy a výrazně posiloval Nejvyšší soud.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.