Na summitu Kompas pro Česko, který uspořádaly Hospodářské noviny, se diskutovalo o odolnosti české ekonomiky a jejích perspektivách v kontextu evropských trendů. Hlavním zahraničním hostem této akce byl bývalý německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck, který se podělil o své názory na energetickou politiku Německa a zejména na budoucnost jaderné energetiky v zemi.
Robert Habeck, klíčová postava v německé politice, se podílel na formulaci energetické strategie, která se snaží o přechod k obnovitelným zdrojům energie. V rámci své prezentace zdůraznil, že Německo se k jaderné energii nehodlá vrátit, a to z několika zásadních důvodů. Prvním z nich je silný veřejný odpor vůči jádru, který vychází z historických zkušeností s haváriemi a obavami o bezpečnost. Tento postoj je v Německu hluboce zakořeněn a výrazně ovlivňuje politická rozhodnutí.
Habeck rovněž poukázal na to, že jaderná energie, ačkoliv je schopná poskytovat stabilní a nízkouhlíkovou energii, čelí v Německu mnoha překážkám. V posledních letech se země orientovala na obnovitelné zdroje, jako jsou solární a větrné elektrárny, které se staly klíčovými pilíři její energetické politiky. V roce 2022 dosáhl podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v Německu téměř 50 %. Tento trend je podporován nejen vládními politikami, ale také rostoucími investicemi do technologií, které umožňují efektivnější využívání obnovitelných zdrojů.
Dalším faktorem, který Habeck zmínil, je ekonomická stránka jaderné energetiky. Udržování a modernizace jaderných elektráren vyžaduje značné investice a dlouhé plánovací období. Vzhledem k tomu, že Německo se rozhodlo postupně ukončit provoz svých jaderných elektráren, se investice soustředí na rozvoj alternativních zdrojů energie. Tímto způsobem se země snaží nejen snížit svou závislost na fosilních palivech, ale také podpořit inovace a zaměstnanost v sektoru obnovitelné energie.
Habeck také upozornil na geopolitické aspekty energetické politiky. V kontextu rostoucího napětí na mezinárodní scéně, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, se Německo snaží diverzifikovat své energetické zdroje a snížit závislost na ruském plynu. Tato snaha je v souladu s evropským cílem dosáhnout energetické nezávislosti a udržitelnosti. V rámci této strategie se Německo zaměřuje na posílení energetické spolupráce s ostatními evropskými zeměmi a na zvyšování kapacity pro import obnovitelné energie.
V rámci diskuse se také hovořilo o výzvách, kterým čelí česká ekonomika v kontextu evropské energetické transformace. České podniky se musí adaptovat na měnící se podmínky a hledat nové příležitosti v oblasti zelené energie. Tato transformace však vyžaduje nejen technologické inovace, ale také změny v legislativě a podpoře ze strany státu.
Habeckova prezentace na summitu Kompas pro Česko tak poskytla cenný pohled na to, jak Německo přistupuje k energetické transformaci a jaké jsou jeho priority v oblasti energetické politiky. Je zřejmé, že Německo se snaží o udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí, což je v souladu s evropskými cíli v oblasti klimatických změn.
Z pohledu české ekonomiky je důležité sledovat tyto trendy a adaptovat se na ně. S rostoucími investicemi do obnovitelných zdrojů a technologií je možné očekávat, že se české podniky budou muset více zaměřit na inovace a spolupráci s evropskými partnery. Tímto způsobem mohou čelit výzvám, které přináší energetická transformace, a využít příležitosti, které se v této oblasti otevírají.
Habeckova slova tak jasně ukazují, že návrat k jádru není v plánu, a to nejen v Německu, ale i v širším evropském kontextu. Energetická politika se mění a vyžaduje flexibilitu a inovace, což bude klíčové pro budoucnost české ekonomiky a její odolnost vůči globálním výzvám.