Reportáž průběžně aktualizujeme. Aktualizováno k neděli 11. ledna 2026 21:00 (SEČ/CET).
Írán v posledních dnech zasáhla vlna protivládních protestů, která podle dostupných zpráv začala 28. prosince jako reakce na prudké zdražování, vysokou inflaci a zhoršující se životní podmínky, ale velmi rychle se proměnila v otevřeně politické demonstrace s požadavky na konec vlády duchovních. Bezpečnostní složky proti shromážděním postupují tvrdě, přibývá hlášení o násilí, zatýkání a výsleších, zatímco úřady současně opakují narativ o „zahraničním vměšování“ a obviňují z podněcování nepokojů zejména USA a Izrael. Klíčovým rysem současné fáze je také omezení internetu a mezinárodních telefonních spojení, které komplikuje ověřování informací a způsobuje, že potvrzené zprávy z terénu pronikají ven jen po částech.
11. ledna 2026 21:00 SEČ
Pahlaví vzkazuje Trumpovi: Íránci prý vědí, že je „neopustí“
Představitel monarchistické opozice Pahlaví v televizi Fox adresoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi výzvu, v níž tvrdí, že Íránci vnímají Trumpa jako „opak“ Baracka Obamy a Joea Bidena a věří, že je tentokrát „nenechá na holičkách“. Ve svém vystoupení Trumpovi připsal už „zpečetěný odkaz“ člověka stojícího za mírem a „bojem proti silám zla“ a prohlásil, že v Íránu se prý objevuje trend přejmenovávat ulice jeho jménem. Právě to má podle něj symbolizovat, že protestní část společnosti sází na podporu zvenčí a vnímá ji jako morální posilu.
Pahlaví zároveň uvedl, že Trumpova slova solidarity a přístup jeho administrativy měly mít „mimořádně pozitivní efekt“. V závěru vyjádřil naději, že se tuto „dějinnou stopu“ podaří „dovést do konce“ osvobozením Íránu – a použil sloganový obrat o tom, že společně mohou „udělat Írán znovu velkým“. Jde o politické prohlášení opozičního aktéra; některé jeho konkrétní teze (například o přejmenovávání ulic) nelze v podmínkách omezeného toku informací nezávisle ověřit.
11. ledna 2026, 20:57 SEČ
Íránská státní TV: při „útoku ozbrojených výtržníků“ měl být v Mašhadu zabit vysoce postavený bezpečnostní činitel
Íránská státní televize podle informací citovaných stanicí Sky News UK uvedla, že při násilnostech byl zabit vysoce postavený představitel íránských bezpečnostních složek. Jde o brigádního generála Džaváda Kešávarze, který měl východoíránském Mašhadu vést protidrogové jednotky.
Podle státního podání měl generál zahynout při „útoku ozbrojených výtržníků“ zhruba kolem 21:30 místního času (18:00 SEČ). Informace vychází z tvrzení státních médií, která v posledních dnech systematicky zdůrazňují narativ o „ozbrojených nepokojích“ a zahraničním vměšování; nezávislé ověření detailů je kvůli omezenému toku informací z terénu obtížné.
11. ledna 2026, 20:39 SEČ
Nadace Narges Mohammadi: zprávy o „masových střelbách“, tvrzení o nejméně 2 000 mrtvých; v podmínkách blackoutu nelze nezávisle ověřit
Nadace nositelky Nobelovy ceny míru Narges Mohammadi upozornila na síti X, že po více než 70 hodinách téměř úplného internetového blackoutu přicházejí „naprosto děsivé“ zprávy o masových střelbách proti demonstrantům ze strany íránských vládních sil. Nadace tvrdí, že tyto zásahy měly způsobit smrt nejméně více než dvou tisíc demonstrantů.
Podle vyjádření nadace bezpečnostní složky používají smrtící sílu proti protestujícím napříč zemí a jde o rozsáhlé potlačování protestů. Zároveň se hovoří o masovém zatýkání a o tom, že rodiny se mají shromažďovat v centrech přeplněných těly při hledání ostatků svých blízkých.
Uvedená tvrzení jsou mimořádně závažná, nicméně vzhledem k pokračujícímu omezení spojení a komplikovanému přístupu nezávislých pozorovatelů nelze údaje o rozsahu obětí v tuto chvíli spolehlivě nezávisle ověřit.
11. ledna 2026, 20:19 SEČ
Írán vyhlásil tři dny smutku za „mučedníky“ odporu proti protestům; vláda zve na pondělní „Pochod národní rezistence“
Íránská vláda podle polooficiální agentury Tasním vyhlásila tři dny veřejného smutku na počest obětí, které označuje za „mučedníky“ takzvané „bitvy národní rezistence“ proti aktuálním protestům. Režim tím dál posiluje vlastní narativ, že se v ulicích neodehrává občanský protest, ale bezpečnostní střet, v němž stát „brání“ zemi před nepřáteli a údajnými sabotáží.
Prezident Masúd Pezeškján je podle stejného zdroje „hluboce dojat“ ztrátami na životech a vyzval Íránce, aby se zítra připojili k „Pochodu národní rezistence“. V tuto chvíli ale není jasné, kde přesně se má zmíněná akce konat. Státní média už dříve hovořila o tom, že v pondělí by se po celé zemi měla uskutečnit „celostátní shromáždění“, jejichž cílem bude odsoudit pokračující protesty.
11. ledna 2026, 20:06 SEČ
Guterres „šokován“ násilím proti demonstrantům; OSN vyzývá Írán ke zdrženlivosti a obnovení komunikací
Generální tajemník OSN António Guterres je podle svého mluvčího Stéphana Dujarrice „šokován“ zprávami o násilí a nadměrném použití síly ze strany íránských úřadů proti demonstrantům na různých místech Islámské republiky. Podle prohlášení měly zásahy v posledních dnech způsobit desítky mrtvých a mnoho dalších zraněných.
Mluvčí zároveň zdůraznil, že všichni Íránci musí mít možnost vyjadřovat své stížnosti pokojně a beze strachu. Připomněl, že práva na svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování, zakotvená v mezinárodním právu, musí být plně respektována a chráněna. Guterres vzkázal íránským autoritám, aby zachovaly maximální zdrženlivost a zdržely se zbytečného či nepřiměřeného použití síly. Současně vyzval k opatřením, která umožní přístup k informacím v zemi, včetně obnovení komunikačních služeb.
11. ledna 2026, 19:53 SEČ
Od Paříže po Londýn: tisíce lidí v ulicích na podporu íránských demonstrantů; diaspora se dělí na dvě hlavní proudy
V několika západních městech dnes vyšly do ulic tisíce lidí, aby vyjádřily podporu demonstrantům v Íránu. Podle dostupných zpráv se protestní shromáždění konala mimo jiné v Londýně, Paříži, Vídni, Sydney, Madridu i ve Washingtonu. V davu se přitom ukazují dvě nejviditelnější tváře íránské opozice v exilu: jedna část se hlásí k okruhu sympatizantů Rezá Pahlavího, syna posledního íránského šáha, druhá k Národní radě íránského odporu spojené se jménem Marjam Radžavíové.
Zatímco v řadě evropských metropolí demonstrace proběhly, v Istanbulu byly podle zpráv akce íránské komunity zakázány tureckou policií. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan přitom v souvislosti s děním v Íránu hovořil o zásazích a vměšování ze strany Izraele do protestů, což vnáší do tématu další regionální napětí a politické spory kolem toho, kdo se snaží události využít.
V Paříži podle informací po výzvě podporovatelů Rezá Pahlavího pochodovalo více než dva tisíce lidí. Skandovali hesla namířená proti islámské republice a pochod se nesl ve znamení směsice generací – včetně mnoha mladých. Zazníval i slogan „Ne teroristické islámské republice“ a v průvodu byly vidět vlajky předrevolučního Íránu i izraelské vlajky. Demonstranti se podle popisu mohli přiblížit k íránskému velvyslanectví, což mělo být umožněno po rozhodnutí pařížských úřadů.
Také v Londýně se odpoledne sešly podle zpráv několikatisícové davy na podporu protestů v Íránu. Shromáždění se konala u íránské ambasády v okolí Hyde Parku i u Downing Street. Připomíná se přitom i sobotní incident před ambasádou, kdy se jednomu muži podařilo vylézt na balkon budovy a na krátkou dobu nahradit vlajku islámské republiky vlajkou z doby monarchie – moment, který se stal výrazným symbolem napětí kolem íránských protestů i v zahraničí.
11. ledna 2026, 19:23 SEČ
NetBlocks: internet v Íránu zablokovaný nejméně 72 hodin, konektivita kolem 1 % běžné úrovně
Internet je v Íránu podle monitorovací organizace NetBlocks zablokovaný nejméně 72 hodin. NetBlocks uvedla, že blackout vstupuje do čtvrtého dne a konektivita se světem zůstává jen na úrovni přibližně 1 % obvyklého stavu. Organizace to napsala na síti X s tím, že kolaps telekomunikací dál výrazně omezuje schopnost obyvatel dostávat se k informacím a komunikovat s blízkými.
11. ledna 2026, 19:14 SEČ
Teherán: pokud budeme napadeni, za „legitimní cíle“ označujeme americké a izraelské zájmy v regionu
Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf znovu vyostřil varování vůči Spojeným státům: prohlásil, že pokud by Washington zaútočil na Írán, Teherán by považoval Izrael a americké zájmy na Blízkém východě za „legitimní cíle“ odvety.
„V případě útoku na Írán budou našimi legitimními cíli jak okupované území, tak všechna vojenská centra, základny a americké lodě v regionu,“ uvedl Qálibáf. Výrok zapadá do dnešní linie odstrašování, která posouvá krizi od vnitropolitické roviny protestů i do roviny regionální bezpečnosti a rizika řetězové odvety.
11. ledna 2026, 18:47 SEČ
Média: v Teheránu se večer znovu shromáždil dav demonstrantů; skandují i „Ať žije šáh“
Podle informací a videí, které obdržela stanice Iran International, se v Teheránu i dnes večer znovu rozběhla protestní vlna, jež se podle popisů v Íránu opakuje už patnáctý den. Velká skupina demonstrantů se měla shromáždit ve čtvrti Punak, kde skandovala protivládní hesla – mezi nimi i slogan „Ať žije šáh“. Záběry z terénu přicházejí v době pokračujících omezení připojení, a jejich úplné nezávislé ověření je proto obtížné; opakující se hlášení o večerních shromážděních v Punaku však zapadá do dosavadního vzorce protestů v Teheránu.
11. ledna 2026, 18:02 SEČ
HRANA: 490 demonstrantů a 48 příslušníků bezpečnostních složek mrtvých, přes 10 600 zatčených; Teherán bilanci nezveřejnil
Aktivisté ze statunitní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) uvádějí, že při střetech spojených s protesty v Íránu mělo v posledních týdnech zemřít nejméně 538 lidí. Podle jejich tvrzení se demonstrace odehrály ve více než stovce měst a úřady měly zároveň zatknout přes 10 600 osob.
Co se týče obětí, HRANA rozlišuje nejméně 490 demonstrantů a 48 příslušníků íránských bezpečnostních složek, kteří měli při nepokojích přijít o život. Íránská vláda zatím žádnou oficiální bilanci nezveřejnila. Uvedené údaje pocházejí z tvrzení aktivistické organizace a v podmínkách omezeného toku informací z Íránu je nelze nezávisle okamžitě plně ověřit.
11. ledna 2026, 17:23 SEČ
CNN: Trump zvažuje vojenské varianty vůči Íránu; uvnitř administrativy obavy, že úder by mohl protesty oslabit
Prezident USA Donald Trump podle dvou amerických představitelů citovaných stanicí CNN posuzuje „řadu možných vojenských možností“ vůči Íránu v reakci na protesty v zemi. Informace navazuje na jeho nedávná varování, že by mohl zasáhnout, pokud by íránské vedení použilo proti civilistům smrtící sílu. Podle zdrojů byl Trump v posledních dnech seznámen s několika plány a scénáři, protože násilí v Íránu už podle souhrnů vedlo k desítkám mrtvých a k zatýkání.
Zdroje CNN zároveň uvádějí, že část debat se týká i variant, které by nepočítaly s přímým použitím americké vojenské síly. Některé z předložených možností se měly zaměřovat na íránské bezpečnostní složky v Teheránu, které jsou spojovány s potlačováním protestů. CNN ale dodává, že uvnitř administrativy existují obavy z kontraproduktivního dopadu: vojenský úder by se mohl „obrátit proti“ USA tím, že by nechtěně mobilizoval část Íránců na podporu vlády, případně vyprovokoval Írán k vojenské odvetě.
Podle amerických činitelů Trump zatím nepřijal definitivní rozhodnutí, ale situaci bere vážně s tím, jak dál roste počet obětí. V závěru však CNN cituje i vyjádření vysokého představitele Bílého domu, podle nějž varianty, které prezident zvažuje, „nezahrnují“ přímou vojenskou intervenci v Íránu – což naznačuje, že v administrativě se současně vede spor o to, jak daleko zajít a jaké nástroje volit.
11. ledna 2026, 16:19 SEČ
Izraelská armáda: „Budeme schopni odpovědět silou“; IDF sleduje vývoj v Íránu a je v obranné pohotovosti
Oficiální zdroj z izraelské armády dnes uvedl, že Izrael „pozorně monitoruje“ vývoj v Íránu a že generální štáb provedl několik interních vyhodnocení situace kolem protestů, které zemi otřásají už dva týdny. Podle stejného zdroje je armáda připravena jednat v obranném režimu a „bude schopna odpovědět silou, pokud to bude nutné“.
Zpráva navazuje na dnešní agenturní informace, podle nichž je Izrael ve stavu zvýšené pohotovosti. Kontextem jsou mimo jiné íránské výhrůžky, že v případě amerického vojenského zásahu proti Íránu by Teherán považoval Izrael a americké základny na Blízkém východě za legitimní cíle odvety.
11. ledna 2026, 15:43 SEČ
Média: bezpečnostní složky zasáhly proti pozůstalým na teheránském hřbitově; zmiňuje se slzný plyn i tlak při vydávání těl
Podle informací, které získala stanice Iran International, měly íránské bezpečnostní složky zasáhnout proti rodinám obětí na teheránském hřbitově Behesht-e Zahra, kde se konaly pohřební obřady několika demonstrantů zabitých v posledních nocích. Zdroje citované médiem uvádějí, že proti shromážděným byl použit slzný plyn a také vzduchové pistole. Zpráva zapadá do opakujících se svědectví, že režim se snaží omezovat nejen protesty samotné, ale i veřejné rituály smutku, které se v Íránu často mění v další demonstrace.
Ve stejné informační lince se objevuje i tvrzení, že úřady mají požadovat přibližně 6 000 dolarů za vydání těl pozůstalým, což má podle citovaných zdrojů sloužit jako forma nátlaku a odstrašení dalších lidí od účasti na protestech. Tyto údaje vycházejí z tvrzení média a jeho zdrojů; vzhledem k omezenému toku informací a pokračujícím restrikcím je nelze nezávisle okamžitě ověřit.
11. ledna 2026, 15:26 SEČ
Telegraph: Trump byl upozorněn, že americká armáda potřebuje více času na přípravu úderu v Íránu
Americký prezident Donald Trump byl podle deníku Telegraph varován, že americká armáda potřebuje více času k přípravě případných útoků proti Íránu. List píše, že prezidentovi bylo předloženo několik možných cílů k zasažení, mimo jiné i íránské bezpečnostní složky, které jsou spojovány s potlačováním aktuálních protestů v Islámské republice. Zpráva zapadá do dnešní linie informací o tom, že ve Washingtonu probíhá plánování různých scénářů, ale zároveň se opakovaně zdůrazňuje, že bezprostřední zásah není potvrzen a rozhodnutí se může odvíjet od dalšího vývoje na ulicích i v regionu.
11. ledna 2026, 14:40 SEČ
NGO: mezi oběťmi protestů i 23letá kurdská studentka; popsané okolnosti smrti a tlak na rodinu
Mezi více než 192 oběťmi protestů v Íránu, o nichž informují nevládní organizace, byla podle Iran Human Rights identifikována také Rubina Aminian, 23letá kurdská studentka textilního a módního designu na Shariati College v Teheránu. Organizace se sídlem v Norsku uvedla, že získala podrobnosti o okolnostech její smrti.
Podle tvrzení NGO byla mladá žena zabita ve čtvrtek 8. ledna večer, poté co odešla ze školy a měla se zúčastnit protestních shromáždění. Zdroje blízké rodině uvedly, že Rubina pocházela z Marívánu a měla být zasažena střelou do zad z bezprostřední blízkosti, přičemž projektil jí měl způsobit smrtelné zranění hlavy.
Po zprávě o jejím úmrtí se podle Iran Human Rights rodina vypravila z Kermánšáhu, kde žije, do Teheránu, aby tělo identifikovala. Zdroje citované organizací popisují, že příbuzní byli odvedeni na místo poblíž univerzity, kde měli vidět „těla stovek mladých lidí“ zabitých během protestů; většina z nich měla být ve věku zhruba 18 až 22 let a podle popisu měla nést známky střelby zblízka do oblasti hlavy a krku. Rodině prý nejprve nebylo dovoleno Rubinu identifikovat a následně si tělo odvézt.
Podle dalšího popisu se rodině nakonec podařilo tělo získat a vrátit se do Kermánšáhu, po příjezdu však měla zjistit, že jejich dům obklíčily zpravodajské složky a nebylo jim dovoleno provést pohřeb. Informace pocházejí z tvrzení NGO a zdrojů blízkých rodině; v podmínkách pokračujících omezení přístupu k informacím nelze uvedené detaily nezávisle plně ověřit.
Rubina Aminian, a 23 years old student was killed on the evening of Thursday, January 8, after leaving the college and joining protest gatherings in Tehran.⁰“The family was taken to a location near the college where they were confronted with the bodies of hundreds of young… pic.twitter.com/1YTcK7mBiy
— Mahmood Amiry-Moghaddam (@iranhr) January 10, 2026
11. ledna 2026, 13:51 SEČ
Virální fotografie – muž obklopený plameny vztyčuje předrežijmní íránskou vlajku
11. ledna 2026, 13:35 SEČ
Jeden ze sybolů protesdtů: Íránka z diaspory si zapaluje cigaretu u hořící fotografie Chameneího
11. ledna 2026, 13:17 SEČ
Pezeshkian: v protestech prý působí „teroristé“ napojení na zahraniční mocnosti; vláda je odhodlaná řešit ekonomické problémy
Íránský prezident Masúd Pezeškján v rozhovoru pro státní televizi obvinil „teroristy“ spojené se zahraničními mocnostmi, že v zemi zabíjejí lidi, zapalují mešity a útočí na veřejný majetek. Podle něj se „nepřátelé Íránu“ snaží „zasít chaos a nepořádek“ a údajně „nařizují nepokoje“. Zároveň ale zvolil smířlivější tón a uvedl, že íránský establishment je připraven lidem naslouchat.
V interview odvysílaném státní televizí IRIB také zdůraznil rozdíl mezi protestem a nepokoji: „Protestovat není totéž co pořádat výtržnosti,“ uvedl s tím, že veřejnost by neměla dovolit „výtržníkům“ destabilizovat společnost a měla by věřit v úsilí vlády „nastolit spravedlnost“. Pezeškján zároveň prohlásil, že kabinet je odhodlaný řešit ekonomické potíže obyvatel, a vyzval občany, aby se distancovali od „výtržníků a teroristů“.
11. ledna 2026, 12:15 SEČ
Papež Lev XIV při Angelus: „Írán a Sýrie – pokračujme v dialogu. Na Ukrajině ať ustane násilí“
Papež Lev XIV se v nedělním poledním projevu při modlitbě Angelus vrátil k napětí na Blízkém východě. Uvedl, že jeho myšlenky směřují k tomu, co se v těchto dnech děje zejména v Íránu a v Sýrii, kde podle něj přetrvávající napětí vede ke smrti mnoha lidí. Zároveň vyjádřil přání a modlitbu, aby se „trpělivě pěstoval dialog a mír“ a aby se při hledání řešení sledovalo „dobro celé společnosti“. V samostatné části výzvy také apeloval, aby na Ukrajině ustalo násilí.
11. ledna 2026, 12:15 SEČ
Tehran Times: zítra má být v Teheránu demonstrace proti probíhajícím protestům
Na pondělní odpoledne byla v Teheránu podle deníku Tehran Times ohlášena demonstrace namířená proti protestům, které v zemi pokračují už dva týdny. List považovaný za blízký režimu uvedl, že se má konat „velká veřejná manifestace“ ve 14:00 na náměstí Enghelab. Podle oznámení má mít akce podobu odsouzení toho, co deník označuje za „teroristické činy“ a připisuje je „americkým a izraelským žoldnéřům“ – tedy rétoriku, která protesty rámuje jako výsledek zahraničního vměšování.
11. ledna 2026, 12:00 SEČ
NGO: při protestech v Íránu nejméně 192 mrtvých, číslo může být výrazně vyšší kvůli internetovému blackoutu
Organizace na ochranu lidských práv Iran Human Rights tvrdí, že za dva týdny protestů proti íránské vládě bylo zabito „nejméně 192 lidí“. Nezisková organizace se sídlem v Norsku uvedla, že od začátku nepokojů potvrdila smrt minimálně 192 demonstrantů. Zároveň varovala, že skutečný počet obětí může být podstatně vyšší, protože několik dní trvající internetový blackout výrazně komplikuje ověřování informací a sběr důkazů přímo z terénu.
11. ledna 2026, 11:30 SEČ
Chameneí vzkazuje Trumpovi: „Jestli je tak schopný, ať se stará o USA“
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí znovu veřejně odmítl výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dění v Íránu a vyzval ho, aby se „staral o své“. Ve svém příspěvku na síti X, který zveřejnil ve francouzštině, připomněl, že prezident Spojených států prohlašoval, že pokud íránská vláda udělá „to či ono“, postaví se na stranu vzbouřenců – a že povstalci v něj podle něj vkládají naděje. Chameneí na to reagoval výtkou, že pokud je Trump „tak kompetentní“, měl by se raději věnovat vlastní zemi.
11. ledna 2026, 11:18 SEČ
WSJ: USA zvažují i rozsáhlé údery na íránské vojenské cíle, ale útok „není na pořadu dne“
Spojené státy podle zdrojů z administrativy citovaných deníkem Wall Street Journal probírají možné varianty postupu vůči Íránu, včetně scénáře rozsáhlého bombardování vojenských objektů. Zdroje ale zároveň zdůrazňují, že v tuto chvíli nejsou signály bezprostředně chystaného útoku. Debaty se mají týkat i toho, které lokality by případně mohly být cílem a jak by úder vypadal, pokud by k němu došlo. Podle WSJ však nyní nepanuje shoda na konkrétní linii postupu a zároveň nejsou hlášeny žádné přesuny techniky či personálu, které by ukazovaly na přípravu operace; zdroje to rámují jako „standardní plánování“ pro krizové scénáře.
11. ledna 2026, 10:27 SEČ
Obavy z „masakru“ a zhoršující se přehled o obětech v podmínkách internetového blackoutu
Krátce po desáté dopoledne se v mezinárodních médiích objevují varovné signály o prudké eskalaci násilí. Lidskoprávní zdroj se sídlem v USA popisuje svědectví o velmi vysokém počtu mrtvých od chvíle, kdy byl přerušen přístup k internetu; současně ale otevřeně přiznává, že přesné ověření je v aktuální situaci prakticky nemožné. V textech se objevují i konkrétní, avšak zatím neověřené popisy způsobů zásahu (např. použití odstřelovačů či cílené střelby), a zároveň upozornění, že internetový blackout vytváří podmínky, v nichž může být realita na ulicích výrazně tvrdší než to, co se daří dokumentovat.
Současně se objevuje aktualizace o počtu obětí podle lidskoprávního monitoringu (uvádí se 116 mrtvých, z toho část z řad bezpečnostních složek). Taková čísla jsou v íránském prostředí typicky předmětem sporu a nelze je nezávisle potvrdit – přesto je důležité, že trend v dostupných souhrnech směřuje nahoru a že se informace o ztrátách bezpečnostních složek stává viditelnou součástí státního vyprávění. Íránská státní média zároveň vysílají záběry pohřbů členů bezpečnostních složek a přinášejí tvrzení o útocích na bezpečnostní cíle a o žhářských incidentech, které připisují „výtržníkům“ – tento slovník je typickým předstupněm pro ospravedlňování ještě tvrdších zásahů.
Do toho vstupuje klíčový technický údaj: internetový monitoring hlásí, že konektivita zůstává přibližně na úrovni jednoho procenta běžného stavu. Právě kombinace minimálního spojení a rostoucího bezpečnostního narativu zvyšuje riziko, že se nejtvrdší fáze represí bude odehrávat mimo zorné pole nezávislých pozorovatelů. Agenturně ověřené záběry z Teheránu (z čtvrti Punak) nicméně naznačují, že i v těchto podmínkách se demonstrace dokážou udržet a symbolicky „dát o sobě vědět“ – třeba rytmickým hlukem a shromažďováním v noci.
11. ledna 2026, 08:00 SEČ
Svědectví o tvrdých zásazích a obavách: protesty pokračují navzdory blackoutům
Nedělní ráno přináší aktualizované informace z mezinárodních médií, která pracují se svědectvími o tvrdém postupu policie a bezpečnostních složek. Současně se znovu opakuje klíčový motiv posledních hodin: výpadky internetu a mobilních sítí komplikují ověřování a zpomalují tok informací z terénu. Navzdory omezením ale podle popisů dál prosakují ven záběry z demonstrací, část materiálů má být ověřena mezinárodními agenturami. V popředí je také obava, že informační omezení může zakrýt nejtvrdší fázi zásahů, a že se zvyšuje tlak na demonstranty i v rovině výslechů a nátlaku.
Íránský generální prokurátor podle textu varoval, že účastníci protestů mohou být označeni za „nepřátele Boha“, což je obvinění spojované s trestem smrti; státní televize pak měla upřesňovat, že riziku čelí i ti, kdo demonstrantům pomáhají.
11. ledna 2026, 07:43 SEČ
Íránský parlament: „legitimní cíle“ pro odvetu v případě útoku USA
Krátce před osmou hodinou přichází další výrazný signál odstrašení. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf podle agenturních informací varoval, že jakýkoli útok USA by vedl k tomu, že Teherán bude považovat Izrael a americké vojenské základny v regionu za legitimní cíle odvetných úderů. Prohlášení posouvá napětí z roviny slov o „pomoci demonstrantům“ do roviny konkrétních hrozeb a počítání regionálních rizik.
11. ledna 2026, 07:36 SEČ
Izrael ve zvýšené pohotovosti kvůli možnosti zásahu USA
Jen o několik minut dříve se objevují zprávy, že Izrael je podle zdrojů ve zvýšené pohotovosti kvůli možnosti, že by Spojené státy mohly v souvislosti s děním v Íránu zasáhnout. V souvislostech se připomínají předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa směrem k íránskému vedení a obecně rostoucí citlivost regionu na jakékoli kroky, které by mohly vyvolat řetězec odvet.
10. ledna 2026, 20:59 SEČ
Teherán naznačuje tvrdší zásah; videa z ulic prosakují jen po kapkách
Pozdě večer přináší agenturní souhrn obraz postupně přitvrzujícího režimu. Vystupuje z něj bezpečnostní rétorika typu „červená linie“, důraz státních médií na oběti z řad bezpečnostních složek i signály, že se postup vůči demonstrantům může dál zostřit. Současně se objevují další videa z protestů po setmění v Teheránu a dalších městech, přičemž se opakovaně upozorňuje, že kvůli výpadkům sítí a omezenému přístupu je část materiálů obtížné okamžitě nezávisle ověřit. Právě to je dnes jeden z hlavních problémů: čím méně signálu, tím více prostoru pro protichůdná tvrzení.
10. ledna 2026, 19:46 SEČ
Londýn: stržená vlajka na íránské ambasádě a tlak diaspory
Večer se téma Íránu zviditelňuje i mimo Blízký východ. V Londýně došlo podle dostupných zpráv k incidentu na íránské ambasádě, kdy demonstrant strhl státní vlajku; na záběrech ze sociálních sítí se objevuje i předrevoluční symbol lva a slunce, který používá část opozice v exilu. Policie v Londýně hovoří o demonstraci v řádu stovek až tisíc lidí a ambasáda později zveřejnila fotografii vlajky opět na místě. Událost ukazuje, že diaspora funguje jako zesilovač tlaku – zejména v době, kdy se přímo v Íránu omezuje tok informací.
10. ledna 2026, 19:03 SEČ
Revoluční gardy: zadržení „cizince“ kvůli špionáži pro Izrael
Podvečer přináší bezpečnostní zprávu: íránské Revoluční gardy oznámily zadržení cizince obviněného ze špionáže pro Izrael. V širším kontextu jde o typický prvek krizové komunikace, kdy režim posiluje narativ o zahraničním vměšování. Současně se opakují obvinění, že nepokoje mají být podporovány ze zahraničí – především z USA a Izraele. Pro domácí publikum jde o snahu rámovat dění jako bezpečnostní hrozbu, nikoli jako projev vnitřní nespokojenosti.
10. ledna 2026, 15:35 SEČ
Umělci a filmaři: internetový blackout jako „nástroj represe“
Odpoledne se přidává výrazná kulturní a občanská linie: mezinárodně známé osobnosti íránské kultury podle zpráv veřejně odsuzují internetový blackout a upozorňují, že omezení spojení může sloužit k zakrytí násilí vůči demonstrantům. V situaci, kdy je ověřování událostí z terénu zásadně ztížené, jde o velmi silné sdělení: blackout není jen technická komplikace, ale politický nástroj, který mění poměr sil mezi státem a společností.
10. ledna 2026, 08:08 SEČ
USA: veřejná podpora demonstrantům a varování před násilím
Ráno přichází veřejné vyjádření podpory „statečným lidem Íránu“ ze strany amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Ve stejné informační lince se připomínají i výroky prezidenta Donalda Trumpa z předchozích dnů, které varují íránské vedení před použitím střelby proti demonstrantům. V diplomatickém jazyce jde o signál dovnitř Íránu i směrem k bezpečnostním složkám, že případné násilí bude pozorně sledováno. Zároveň tím ale roste i prostor pro to, aby Teherán podobná prohlášení využil jako důkaz „zahraničního vměšování“.