V sobotu 24. srpna 2024 tragicky zemřel ve věku 76 let herec a dabér Karel Heřmánek. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu na střelnici v Příbrami, kde proti sobě obrátil zbraň. Tuto informaci potvrdila policie, která uvedla, že muž narozený v roce 1947 se na místě zastřelil. Případ je předmětem dalšího šetření, a proto nebyly zveřejněny další podrobnosti.
Dětství a mládí: Od stavební průmyslovky k hereckému umění
Karel Heřmánek, významný český herec, se narodil 17. října 1947 na pražském Žižkově. Už od raného dětství byl obklopen kulturní atmosférou hlavního města, avšak jeho cesta k herectví nebyla zpočátku tak zřejmá. Po základní škole nastoupil na stavební průmyslovku a uvažoval o kariéře v architektuře. Architektura a umění ho fascinovaly, ale jeho srdce ho táhlo k něčemu více expresivnímu, k něčemu, kde by mohl více vyjádřit svou tvořivost a emoce.
Po ukončení stavební školy zvažoval studium filmové režie na FAMU, ale konkurence byla tvrdá a dostat se na tuto prestižní školu nebylo jednoduché. Rozhodl se proto zkusit své štěstí na brněnské JAMU, kde byl nakonec přijat ke studiu herectví. Ačkoliv to nebyla jeho první volba, ukázalo se, že herectví bylo tím pravým směrem pro jeho životní cestu.
Herecké začátky: Od Divadla Na provázku po úspěch v Činoherním studiu
Po absolvování JAMU se Karel Heřmánek připojil k brněnskému avantgardnímu Divadlu Na provázku, kde začala jeho profesionální herecká kariéra. Zde se setkal s dalšími výraznými osobnostmi českého herectví, jako byli Jiří Bartoška, Pavel Zedníček a Jana Švandová. Společně tvořili silný kolektiv, který měl v té době značný vliv na českou divadelní scénu.
Krátce poté se s Bartoškou a Zedníčkem přesunuli do Činoherního studia v Ústí nad Labem, kde pod vedením režiséra Evalda Schorma vytvořili několik nezapomenutelných inscenací. Právě v tomto prostředí se Heřmánek stal jednou z nejvýraznějších tváří českého divadla. Hry jako Diogenes cynik a Profesionální žena byly publikem i kritikou vysoce ceněny a zařadily Heřmánka mezi nadějné herce své generace.
Návrat do Prahy a stěžejní divadelní role
V roce 1976 se Karel Heřmánek vrátil do Prahy, kde začal působit v Divadle Na zábradlí. Právě zde, pod vedením Evalda Schorma, dosáhl svých největších úspěchů na divadelní scéně. Jednou z jeho nejvýraznějších rolí byla postava v Bratrech Karamazových, kde předvedl své herecké schopnosti naplno.
Heřmánek však nezůstal pouze u divadla. V roce 1990, po rozpadu Divadla Na zábradlí, založil své vlastní divadlo – Divadlo Bez zábradlí. Tento krok byl výrazem jeho touhy po nezávislosti a umělecké svobodě. Divadlo Bez zábradlí se stalo jedním z prvních soukromých divadel v České republice a získalo si širokou popularitu. Mezi jeho nejslavnější inscenace patří Jakub a jeho pán od Milana Kundery, kde Heřmánek opět spolupracoval s Jiřím Bartoškou.
Filmová kariéra: Fešák Hubert, Lucifer a další nezapomenutelné role
Karel Heřmánek nebyl jen divadelním hercem. Jeho talent si brzy našel cestu i na filmová plátna. Před kamerou debutoval již v roce 1972 v televizním filmu Uprostřed babího léta ve stepi zahoukal vlak. Během své kariéry si zahrál v mnoha filmech, ale největší úspěchy přišly až koncem 70. let.
Jednou z jeho nejznámějších rolí se stal Fešák Hubert ve stejnojmenném filmu. Postava charismatického podvodníka s jemným smyslem pro humor byla přijata s nadšením a stala se kultovní. Další významnou rolí byl Lucifer v pohádce S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana. Tento film, který je dodnes oblíbený u diváků všech generací, ukázal Heřmánkovu schopnost zahrát i tak odlišnou a náročnou postavu, jakou byl vládce pekla.
Další nezapomenutelnou rolí byl tatínek Popper ve filmu Smrt krásných srnců režiséra Karla Kachyni. Tento film, založený na díle Oty Pavla, je považován za jeden z nejlepších českých filmů všech dob. Heřmánek zde předvedl své herecké mistrovství v roli citlivého a milujícího otce, který se snaží chránit svou rodinu v těžkých časech.
Dabingová kariéra: Hlas Doyla a setkání se životní láskou
Heřmánek byl také známý jako dabér. Jeho nezaměnitelný hlas byl spojen především s postavou Doyla z britského seriálu Profesionálové, kde propůjčil svůj hlas herci Martinu Shawovi. Dabing byl pro Heřmánka nejen způsobem, jak rozšířit své herecké možnosti, ale také místem, kde se seznámil se svou druhou manželkou, Hanou. Společně měli tři syny a jejich rodina byla pro Karla vždy na prvním místě. Z prvního manželství měl Karel Heřmánek další dvě dcery.
Reakce veřejnosti a kolegů
Zpráva o smrti Karla Heřmánka vyvolala obrovskou vlnu soustrasti a zármutku. Na sociálních sítích se k jeho úmrtí vyjádřili nejen jeho kolegové z herecké branže, ale také mnozí politici a veřejně známé osobnosti.
Ministr kultury Martin Baxa vzpomněl na Heřmánkův přínos české kultuře a jeho význam v budování Divadla Bez zábradlí. „Pane Heřmánku, díky za Vaše hluboce lidské a laskavé postavy, které i v době, která lidskost a opravdovost popírala, přinášely tolik potřebnou naději, že to s námi ještě není tak špatné,“ napsal Baxa na sociální síti X.
Režisér Jiří Strach, který s Heřmánkem spolupracoval na filmu Smrt krásných srnců, vyjádřil svůj zármutek slovy: „Mávám ti do nebe, můj milovanej filmovej táto.“ Tato slova odrážejí blízký vztah, který mezi sebou herci a filmaři měli.