Zrušení vládního odboru strategické komunikace státu, známého jako „stratkom“, se stalo jedním z prvních kroků vlády Andreje Babiše. Tento odbor existoval necelé dva roky a byl spojen především se jménem Otakara Foltýna. Podle poslance Martina Kolovratníka z hnutí ANO bylo přemístění „stratkomu“ odůvodněno tím, že fungoval na hraně pozitivního PR státu. Kolovratník v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl, že vláda má k dispozici komisi pro hybridní hrozby, která se touto problematikou zabývá.
Helena Langšádlová, poslankyně za TOP 09, se však domnívá, že strategická komunikace je v současném světě nezbytná. V pořadu Pro a proti argumentovala tím, že „stratkom“ je důležitý nástroj, který mají všechny vyspělé země, včetně NATO. Langšádlová zdůraznila, že schopnost efektivně komunikovat je klíčová v době, kdy se země potýkají s hybridními hrozbami a dezinformacemi.
Podle Kolovratníka je důležité přistupovat k otázce strategické komunikace z pohledu bezpečnosti a obrany. Uvedl, že komise pro hybridní hrozby se zaměřuje na analýzu a reakci na různé formy hrozeb, které mohou ohrozit národní bezpečnost. Tato komise má za úkol sledovat a vyhodnocovat situaci v oblasti dezinformací a hybridních útoků.
Langšádlová naopak upozornila na to, že absence specializovaného odboru pro strategickou komunikaci může mít negativní dopady na schopnost státu reagovat na dezinformace a manipulaci veřejného mínění. Podle ní je důležité, aby vláda měla k dispozici odborníky, kteří se zaměří na strategickou komunikaci a budou schopni efektivně reagovat na aktuální výzvy.
V rámci diskuse o strategické komunikaci se obě strany shodly, že je třeba posílit schopnost státu čelit hybridním hrozbám. Kolovratník zdůraznil, že vláda má v plánu rozvíjet spolupráci s odborníky a institucemi, které se touto problematikou zabývají. Langšádlová však varovala, že bez specializovaného odboru pro strategickou komunikaci může být tato spolupráce nedostatečná.
V současné době se v České republice diskutuje o tom, jakým způsobem by měla být strategická komunikace organizována. Poslanci se shodují na tom, že je nezbytné najít efektivní model, který by umožnil státu reagovat na aktuální výzvy v oblasti komunikace a bezpečnosti. Langšádlová vyjádřila přesvědčení, že strategická komunikace by měla být součástí vládní politiky a měla by mít jasně definované cíle a úkoly.
Kolovratník a Langšádlová se také shodli na tom, že je důležité vzdělávat veřejnost v oblasti mediální gramotnosti. Uvedli, že lidé by měli být schopni rozpoznat dezinformace a manipulativní obsah, což by přispělo k větší odolnosti společnosti vůči hybridním hrozbám. Vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti by mělo být součástí školních osnov a mělo by být zaměřeno na různé věkové skupiny.
Debata o strategické komunikaci a hybridních hrozbách se v poslední době stává stále aktuálnější. Vzhledem k rostoucímu počtu dezinformací a pokusům o manipulaci veřejného mínění je důležité, aby stát měl k dispozici efektivní nástroje a odborníky, kteří se touto problematikou zabývají. Poslanci se shodují na tom, že je nezbytné najít rovnováhu mezi potřebou strategické komunikace a zajištěním národní bezpečnosti.
V souvislosti s tímto tématem se očekává, že vláda v blízké budoucnosti představí konkrétní kroky, které by měly vést k posílení strategické komunikace a zajištění efektivní reakce na hybridní hrozby. Poslanci se shodují na tom, že je důležité, aby vláda byla otevřená diskusi a spolupráci s odborníky a institucemi, které se touto problematikou zabývají.
Vzhledem k tomu, že strategická komunikace je klíčovým prvkem v boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám, je pravděpodobné, že se tato debata bude dále rozvíjet a že se budou hledat nové způsoby, jak efektivně reagovat na aktuální výzvy v této oblasti.