Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO oznámil, že do 8. ledna vloží svůj podnikatelský holding Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Tento krok má za cíl vyhnout se potenciálnímu střetu zájmů, který by mohl vzniknout v souvislosti s jeho politickou funkcí. Babiš se v minulosti opakovaně setkal s kritickými hlasy ohledně svého majetkového propojení s Agrofertem, což vyvolávalo obavy o transparentnost a férovost jeho rozhodování jako premiéra.
Podle odborníka na svěřenské fondy Pavla Koláře, který je také řídícím partnerem společnosti Svěřenská správa, je klíčové, že Babiš tímto krokem formálně oddělí svůj podnikatelský majetek od politické kariéry. Kolář však upozorňuje, že otázka neformálního vlivu Babiše na fond a jeho vložený majetek zůstává otevřená. „Jeho případný neformální vliv na fond nebo vložený majetek je asi něco, co nikdo z nás nedokáže relevantně vyhodnotit,“ uvedl Kolář v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Svěřenské fondy jsou v České republice stále relativně novým nástrojem, který umožňuje oddělit osobní majetek od veřejné činnosti. Tento mechanismus je často využíván k ochraně majetku a zajištění jeho správy v souladu s vůlí zakladatele. V případě Babiše se však vznášejí otázky ohledně skutečné nezávislosti fondu a jeho správy, zejména s ohledem na Babišovu dlouhodobou vazbu na Agrofert.
Odborníci na právo a finance poukazují na to, že i když je formálně Babišův majetek umístěn ve svěřenském fondu, neznamená to automaticky, že se zbavil veškerého vlivu na jeho správu. Kolář zdůraznil, že je důležité sledovat, jakým způsobem bude fond fungovat a jaké budou jeho interní struktury. „Pokud bude mít Babiš možnost ovlivňovat rozhodování fondu, může to vyvolat pochybnosti o skutečné oddělenosti jeho politické a podnikatelské činnosti,“ dodal Kolář.
Svěřenské fondy se v České republice staly populárními zejména mezi podnikateli a politiky, kteří chtějí ochránit svůj majetek před riziky spojenými s podnikáním nebo veřejnou činností. Vytvoření svěřenského fondu však neznamená automaticky, že se zakladatel vzdává veškerého vlivu na jeho řízení. To může vést k situacím, kdy se v praxi střet zájmů může stále vyskytovat, i když je formálně majetek oddělen.
Babišova situace je o to složitější, že Agrofert je jedním z největších hráčů na českém trhu a jeho podnikatelské aktivity zahrnují široké spektrum od zemědělství po potravinářství. Jakékoli rozhodnutí týkající se Agrofertu může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro samotnou firmu, ale i pro českou ekonomiku jako celek. Odborníci se shodují, že je nezbytné, aby byl systém dohledu nad svěřenskými fondy dostatečně robustní, aby se předešlo možným konfliktům zájmů.
V souvislosti s Babišovým rozhodnutím se také objevují otázky ohledně transparentnosti a veřejné kontroly nad svěřenskými fondy. Vzhledem k tomu, že svěřenské fondy nejsou povinny zveřejňovat všechny své finanční toky a struktury, existuje riziko, že veřejnost nebude mít dostatečné informace o tom, jakým způsobem jsou spravovány. Kolář upozorňuje, že je důležité, aby existovaly jasné a transparentní mechanismy, které zajistí, že svěřenské fondy nebudou zneužívány k obcházení pravidel a zákonů.
V současné době se v české společnosti vedou diskuse o tom, jakým způsobem by měly být svěřenské fondy regulovány, aby se minimalizovalo riziko střetu zájmů a zajistila se jejich transparentnost. Mnozí odborníci volají po přísnějších pravidlech a větší kontrole nad tímto nástrojem, aby se zabránilo jeho zneužívání ze strany politiků a podnikatelů.
Babišovo rozhodnutí vložit Agrofert do svěřenského fondu je tedy jen jedním z kroků v širším kontextu, který vyžaduje důkladné zhodnocení a diskuzi o tom, jakým způsobem lze zajistit, aby se podobné situace v budoucnu neopakovaly. Jak se ukazuje, otázka střetu zájmů v politice a podnikání je složitá a vyžaduje komplexní přístup, který zohledňuje nejen právní aspekty, ale i etické normy a veřejný zájem.