Je neděle 21. prosince a v českých městech se místo zvuku křupajícího sněhu pod botami častěji ozývá tlumené hučení aut v mlze. Vzduch je těžký, nízká oblačnost sedí na krajině jako poklička a Vánoce se – alespoň v nížinách – zatím tváří spíš šedivě než pohádkově. Právě v takové atmosféře přichází zpráva, kterou část lidí slyší ráda: bílé Vánoce letos nejsou jen sen pro horské hoteliéry. Podle posledních výstupů numerických modelů a vyjádření meteorologů se některé oblasti mohou dočkat sněhové pokrývky i na Štědrý den, i když nepůjde o žádnou závějovou kalamitu.
Klíčová je jedna věta, která se opakuje napříč meteorologickými výstupy: zlom má přijít v noci na 24. prosince a během Štědrého dne, kdy se má od východu začít poměrně výrazně ochlazovat. To samo o sobě ještě nezaručuje bílé Vánoce v Praze nebo Brně – ale otevírá okno, ve kterém může rozhodnout i relativně malá dávka srážek a správně nastavená výška nulové izotermy.
Co ukazuje „vánoční“ mapa a proč se mluví o 5 centimetrech
V centru pozornosti je tentokrát mapa pravděpodobnosti nového sněhu na Štědrý den. Meteorologové ji vztahují k výstupu evropského modelu ECMWF a jeho ansámblovým běhům – tedy k souboru více výpočtů, které mají zachytit nejistotu předpovědi. V praxi to znamená, že nejde o jeden „definitivní“ scénář, ale o rozptyl možností: někde může spadnout jen pár vloček, jinde slabý poprašek a v nejpříznivější variantě několik centimetrů.
A právě tady se objevuje číslo, které zní předvánočně nejlépe: „až kolem 5 cm nového sněhu“. Podle meteorologů se největší a velmi vysoká šance na takovou dávku rýsuje hlavně na Šumavě a v Pošumaví, a to do štědrovečerního večera. Jde o sdělení, které v českém prostoru zaznělo velmi konkrétně – a zároveň s dovětkem, že situace se bude v dalších dnech upřesňovat.
Vedle Šumavy se v odhadech opakuje ještě jihozápad Moravy, jižní polovina Vysočiny a okolí Novohradských hor; jako možná oblast s několika centimetry se zmiňují i Jeseníky. Opačným pólem mapy má být sever a severovýchod Čech, kde je šance na vločky podle meteorologů velmi nízká – a v některých výstupech přímo minimální.
Šumava jako favorit: sníh není jistota, ale letos má nejlepší karty
Zjednodušeně: pokud se má v Česku na Štědrý den někde skutečně „zabělat“, Šumava je podle aktuálních podkladů hlavní kandidát. Důvod je kombinace nadmořské výšky a toho, že při ochlazení od východu a zároveň přítomnosti vlhčího vzduchu umí jihozápadní a jižní pohraničí „vytěžit“ z mála srážek relativně nejvíc. Šumavské pláně a přilehlé oblasti Pošumaví přitom často leží na hraně: stačí drobné posunutí teplot o jeden či dva stupně a z deště je déšť se sněhem, případně čisté sněžení.
Konkrétní předpověď pro šumavskou Kvildi už naznačuje, že právě 24. prosinec může být dnem, kdy se srážky budou lámat do zimních forem: ve výhledu se objevuje sněžení i smíšené a mrznoucí srážky, přičemž denní teplota se drží hluboko pod nulou (maxima kolem -5 °C). To jsou podmínky, ve kterých se i menší přísun srážek dokáže na zemi udržet.
O pár desítek kilometrů níž, například v Českých Budějovicích, je obraz už „městštější“: Štědrý den se v předpovědi objevuje jako den s možností sněžení, ale s teplotou kolem nuly. Jinými slovy: vločky ano, souvislá pokrývka v centru města spíš jen tehdy, pokud srážky přijdou v pravý čas a teplota se udrží těsně pod bodem mrazu.
Vysočina a Novohradské hory: pás, kde může rozhodnout pár hodin
Meteorologové v mapách a komentářích zmiňují i jižní polovinu Vysočiny a okolí Novohradských hor. V praxi jde o území, které často funguje jako přechodová zóna: je dost vysoko na to, aby se tam v chladné advekci sníh udržel, ale zároveň dost „na hraně“, aby se scénář při mírném posunu frontálního rozhraní rychle zlomil do deště.
Ukázkovým příkladem je výhled pro Jihlavu: na Štědrý den se v předpovědi objevuje slabé sněžení a teploty kolem nuly přes den a pod nulou v noci. To je přesně typ počasí, kdy se ráno můžete probudit do bíla, přes den se sníh místy „unaví“ a večer se zase zpevní, pokud přijde další ochlazení.
Novohradské hory jsou navíc oblastí, která dokáže zachytit vlhkost v situacích, kdy nížiny ještě řeší jen nízkou oblačnost a mrholení. Pokud se srážky skutečně rozběhnou už před štědrovečerním časem, právě tady se dá čekat největší rozdíl mezi údolími a vyššími polohami – a také největší lokální variabilita, která je pro vánoční předpověď typická.
Jeseníky a severovýchod: chlad ano, sníh méně jistý
Na první pohled to může znít paradoxně: severovýchod republiky má být podle některých vyjádření v mapách „na sníh chudý“, zároveň ale právě tam může být na Štědrý den velmi chladno. Rozdíl je v mechanice srážek. Chladný vzduch může přijít i bez výraznější vlhkosti – a bez ní se sněhová idyla nekoná.
Předpověď pro Jeseník nicméně naznačuje zimní režim poměrně zřetelně: na 24. prosince se objevuje slabé sněžení a výrazný pokles minim až k hodnotám kolem -11 °C. Taková minima už dávají tušit, že jakmile se srážky objeví, udrží se – otázka je spíš „kolik“ a „kde přesně“, protože orografie Jeseníků umí v krátkém čase vytvořit velké rozdíly mezi návětřím a závětřím.
Do obrazu zapadá i obecné upozornění meteorologů, že v nejnižších polohách se případný občasný sníh spíše neudrží a nebude ho mnoho – maximálně slabší poprašek. Tenhle dovětek je důležitý, protože tlumí očekávání velkých měst a nížin, kde má i při ochlazení často navrch teplý povrch a městský tepelný ostrov.
Praha, Brno, Ostrava, Liberec: města, kde „bílé“ může znamenat i jen jiný odstín šedi
V městských předpovědích se ukazuje jeden společný rys: Štědrý den má přinést ochlazení a teploty blízko nuly, ale bez jasného signálu výrazného sněžení pro centra velkých aglomerací.
V Praze se na 24. prosince rýsuje citelné ochlazení (denní maxima kolem 1 °C, minima kolem -5 °C) a následně na Boží hod spíše slunečný scénář. To je typické pro situace, kdy se po přechodu chladnější hmoty obloha vyčistí, ale srážkově už „není z čeho brát“.
Brno má na Štědrý den ve výhledu srážkový signál spíše v podobě deště, a teprve poté přichází ochlazení k nule. Pokud se časově nepotkají srážky a dostatečně nízká teplota, bude to přesně ten typ Vánoc, kdy se večer jde na procházku v kabátu, ale bez rukavic od sněhu.
Ostrava a Liberec mají na Štědrý den ve výhledu výraznější ochlazení a následně mrazivější Boží hod, což podporuje alespoň „zimní pocit“. U Liberce ale sama předpověď ukazuje, že případné sněžení se může ozvat až později (v dalších dnech), ne nutně přímo na Štědrý večer.
Proč je předpověď na Vánoce vždy tak křehká
Každý rok se opakuje stejný scénář: veřejnost se ptá na jedinou věc – bude na Vánoce sníh? Meteorologové odpovídají delší větou, než by si lidé přáli. A mají k tomu dobrý důvod.
U vánoční předpovědi zpravidla rozhodují tři proměnné, které se umí na poslední chvíli změnit: načasování ochlazení, intenzita a poloha srážkového pásma a teplota v přízemní vrstvě (včetně toho, jak „teplá“ je zem po předchozích dnech). Letos k tomu přibývá i typické inverzní počasí před svátky – nízká oblačnost a mlhy dokážou brzdit denní výkyvy, ale jakmile se proudění přetočí a dorazí sušší a chladnější vzduch, situace se umí během několika hodin překreslit.
Proto meteorologové zároveň dávají naději i brzdu: ano, Šumava a Pošumaví mají letos velmi vysokou šanci na nové centimetry sněhu, ale v nížinách to bude často „na hraně“ a severní pás republiky má podle map smůlu.
Jak číst mapu „1 cm, 3 cm, 5 cm“ a nepodlehnout zklamání
Mapa pravděpodobnosti sněhu je užitečná právě tím, že neprodává jednu jistotu. Říká: tady je šance, že do konce Štědrého dne napadne alespoň 1 cm; tady je šance na 3 cm; a tady na 5 cm. V běžném překladu to znamená: i když se někde „vybarví“ oblast pro 1 cm, není to automaticky pohádka – ale je to signál, že se může objevit sníh, který krajinu vizuálně promění, byť třeba jen na pár hodin.
V posledních dnech před Vánoci navíc hraje roli i psychologická laťka očekávání. Někdo bere bílé Vánoce jako souvislou pokrývku, jinému stačí poprašek na střechách a autech. Odborný svět to obvykle definuje přísněji, ale pro běžný prožitek rozhoduje hlavně to, co vidíte z okna ve chvíli, kdy se rozsvítí stromek.
Co z toho plyne pro letošní Štědrý den
Pokud se dá letošní předpověď shrnout bez zbytečného kouzlení: v Česku se schyluje k ochlazení, které bude na Štědrý den znát. Sníh se ale nerozdělí spravedlivě.
Nejvyšší šance na skutečně „bílý“ Štědrý den je podle posledních komentovaných výstupů na jihozápadě, hlavně na Šumavě a v Pošumaví, kde se zmiňuje možnost až kolem 5 centimetrů nového sněhu do štědrovečerního večera. Další šance se objevují na jihu Vysočiny, u Novohradských hor a místy i na horách na Moravě. Naproti tomu sever a severovýchod Čech mají podle map a vyjádření meteorologů spíše „suché Vánoce“, i když se může ochladit.
A nakonec je tu nejdůležitější drobnost, která rozhodne o tom, jestli budou lidé na sociálních sítích psát „máme bílo“, nebo „zase nic“: v nížinách půjde často jen o slabý poprašek, případně o krátkou epizodu. Na horách a v přechodových vyšších polohách ale letos existuje reálná šance, že se na Štědrý večer bude z louky a lesa odrážet světlo úplně jinak – tlumeněji, měkčeji, zimně.