31. srpna 2024 – Brno, město s bohatou kulturní historií, se zapsalo do dějin české žurnalistiky jako kolébka jednoho z nejvýznamnějších deníků – Lidových novin. Tento deník, který si po celých 131 let zakládal na svém mottu „neštvou a nelžou“, významně formoval národní povědomí a přinášel čtenářům nejen zprávy, ale i literární poklady, které si zamilovaly generace Čechů. V sobotu však vyšel jeho tištěný výtisk naposledy.
Lidové noviny vznikly v Brně v roce 1893 a staly se jedním z pilířů české žurnalistiky. Své místo si získaly nejen díky kvalitnímu zpravodajství, ale také díky spolupráci s významnými českými spisovateli a umělci. Mezi jejich přispěvatele patřili takoví velikáni jako Karel Čapek, který do nich přispíval svými fejetony a povídkami, a Rudolf Těsnohlídek, který pro Lidové noviny vytvořil slavnou postavu Lišky Bystroušky, která později inspirovala i operu Leoše Janáčka.
Deník dal světu také další nesmrtelné postavy české literatury. Právě v Lidových novinách se poprvé objevily příběhy o Ferdovi Mravencovi, který se stal jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších dětských hrdinů. Autor Ondřej Sekora, který pro noviny dlouhá léta pracoval, tímto dílem nejen obohatil českou literaturu, ale také vtiskl deníku unikátní charakter, který si udržel po celou dobu své existence.
Lidové noviny se staly svědkem a kronikářem mnoha významných událostí české historie. Prošly obdobím první republiky, protektorátu, socialismu i porevoluční érou. Vždy se snažily zůstat věrné svým principům – objektivitě, pravdivosti a službě čtenářům.
Rozhodnutí ukončit tištěnou verzi Lidových novin přichází v době, kdy se mediální krajina rychle mění a tištěná média čelí čím dál větším výzvám v konkurenčním boji s digitálními platformami. Vydavatelství oznámilo, že Lidové noviny budou pokračovat v digitální podobě, aby si udržely svou čtenářskou základnu a nadále přinášely kvalitní obsah.
„Je to konec jedné éry, ale zároveň začátek nové,“ řekl v prohlášení šéfredaktor deníku. „Lidové noviny budou i nadále plnit svůj závazek vůči čtenářům – přinášet pravdivé, objektivní a hodnotné informace. Budeme pokračovat v tradici, kterou jsme budovali více než jedno století.“
Pro mnohé čtenáře však sobotní vydání tištěných Lidových novin znamená nostalgický moment. Starší generace vzpomínají na dobu, kdy se noviny staly nedílnou součástí jejich ranního rituálu, a mladší si uvědomují význam, který tento deník měl pro českou kulturu a literaturu.
Lidové noviny sice končí svou tištěnou éru, ale jejich odkaz bude žít dál, jak v digitální formě, tak v příbězích a postavách, které přinesly světu. Liška Bystrouška, Ferda Mravenec a mnoho dalších zůstávají důkazem toho, že tento deník nezanechal jen zpravodajskou stopu, ale také nesmazatelnou stopu v české literatuře a kultuře.