Česká armáda hodlá do konce roku upravit strategii protivzdušné obrany státu, přičemž tento krok byl označen za prioritu i nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů. V rámci této strategie se armáda zaměří na zajištění ochrany kritické infrastruktury před hrozbami, které představují bezpilotní letouny. Téma obrany proti dronům se stalo aktuálním nejen v České republice, ale i v širším evropském kontextu, kdy členské státy NATO diskutují o potřebě posílení svých obranných kapacit.
Lukáš Brchl, zakladatel společnosti Dronteg, v rozhovoru pro Český rozhlas Plus zdůraznil, že cílem je, aby se kritická infrastruktura mohla bránit proti dronům sama. Podle Brchla je důležité, aby se na ochranu strategických objektů zaměřily nejen armády, ale i samotné instituce spravující tyto objekty. „Nejenom Česko řeší, aby se kritická infrastruktura mohla proti dronům bránit sama,“ uvedl Brchl a dodal, že je třeba, aby se vyvinuly technologie, které umožní autonomní obranu proti bezpilotním letounům.
V posledních měsících se v Evropě objevily případy, kdy drony přelétaly nad strategickými objekty, což vyvolalo obavy o bezpečnost a ochranu těchto míst. Vzhledem k rostoucímu počtu incidentů, kdy byly drony použity k provádění špehování nebo dokonce k teroristickým útokům, se státy snaží najít efektivní řešení, jak se s těmito hrozbami vyrovnat. Odborníci varují, že tradiční metody obrany nemusí být dostatečné a je nutné vyvinout nové přístupy.
Brchl rovněž upozornil na to, že policie se v některých případech ukazuje jako pomalá v reakci na hrozby spojené s drony. „Je třeba, aby se vyvinuly systémy, které umožní rychlou detekci a neutralizaci hrozeb, a to nejen na úrovni armády, ale i na úrovni civilních institucí,“ dodal Brchl. V současné době se vyvíjejí různé technologie, které by měly pomoci v boji proti dronům, včetně radarových systémů a dalších detekčních zařízení.
NATO se také zabývá otázkou obrany proti dronům a na svých summitech se věnuje této problematice. Členské státy se shodly na tom, že je nezbytné posílit spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje technologií, které by mohly pomoci v ochraně před bezpilotními letouny. V rámci této spolupráce se plánuje sdílení informací a zkušeností mezi jednotlivými státy, což by mělo přispět k efektivnějšímu řešení hrozeb.
V reakci na rostoucí obavy z hrozeb spojených s drony se také zvyšuje zájem o legislativní úpravy, které by měly upravit používání dronů v blízkosti strategických objektů. Odborníci se shodují na tom, že je nutné najít rovnováhu mezi ochranou soukromí a bezpečnostními opatřeními. V současné době probíhá diskuse o tom, jaké regulace by měly být zavedeny, aby se minimalizovalo riziko zneužití dronů.
Kromě toho se česká armáda zaměřuje na školení a přípravu personálu, který bude schopen efektivně reagovat na hrozby spojené s drony. V rámci těchto školení se klade důraz na spolupráci mezi různými složkami bezpečnostního aparátu, včetně policie, armády a dalších institucí. Cílem je vytvořit jednotný a koordinovaný přístup k ochraně kritické infrastruktury.
Brchl také poukázal na to, že vývoj technologií pro obranu proti dronům by měl být podporován státními institucemi. „Je důležité, aby se do vývoje těchto technologií investovalo, a to nejen na úrovni armády, ale i v soukromém sektoru,“ uvedl Brchl. Podle něj by měly být vytvořeny podmínky pro inovace a spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, což by mohlo přispět k rychlejšímu zavádění účinných řešení.
Vzhledem k rostoucímu počtu incidentů spojených s drony a jejich potenciálnímu zneužití je zřejmé, že ochrana kritické infrastruktury se stává stále důležitější. V rámci této problematiky se očekává, že česká armáda a další instituce budou pokračovat v hledání efektivních řešení, která by mohla zajistit bezpečnost a ochranu strategických objektů v zemi.