Podle mezinárodních studií se Česká republika řadí mezi státy s nejvyšší rostoucí majetkovou nerovností. Tato situace je důsledkem rychlejšího zhodnocování existujícího majetku než příjmů, jak uvádí Daniel Prokop, zakladatel PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády. V rámci společného projektu PAQ Research a Radiožurnálu Prokop upozorňuje na alarmující trendy, které mohou mít dalekosáhlé důsledky pro českou společnost.
Podle Prokopa se majetková nerovnost v České republice zvyšuje zejména v důsledku toho, že lidé s vyššími příjmy a majetkem mají lepší možnosti investic a zhodnocení svých aktiv. Tento fenomén je v souladu s globálními trendy, které ukazují, že bohatí lidé dokážou své bohatství efektivněji zhodnocovat než ti, kteří mají nižší příjmy. Prokop zdůrazňuje, že tento proces může vést k prohlubování sociálních rozdílů a zvyšování napětí ve společnosti.
Prokop rovněž poukazuje na to, že v České republice je obtížné získat přesné údaje o majetkové nerovnosti. Mnoho bohatých jednotlivců, včetně miliardářů, se zdráhá vyplnit dotazníky, které by mohly poskytnout cenné informace o jejich majetkových poměrech. Tento nedostatek dat komplikuje analýzu a formulaci politik zaměřených na zmírnění majetkové nerovnosti.
Podle Prokopa je důležité, aby se vláda a další instituce zaměřily na shromažďování kvalitních dat, která by umožnila lépe porozumět rozložení majetku v české společnosti. Pouze na základě přesných informací lze formulovat účinné politiky, které by mohly přispět k vyrovnání majetkových rozdílů. Prokop zdůrazňuje, že bez těchto dat bude obtížné navrhnout efektivní opatření, která by mohla zmírnit rostoucí nerovnost.
Dalším faktorem, který přispívá k majetkové nerovnosti, je podle Prokopa také nedostatečná dostupnost kvalitního vzdělání a příležitostí pro všechny obyvatele. Vzdělání hraje klíčovou roli v tom, jak jednotlivci dokážou využít své schopnosti a dovednosti k dosažení lepšího ekonomického postavení. Prokop varuje, že pokud se situace nezmění, mohou se rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva dále prohlubovat.
Prokop také upozorňuje na to, že majetková nerovnost má nejen ekonomické, ale i sociální důsledky. Vysoká úroveň nerovnosti může vést k nespokojenosti a frustraci mezi lidmi, což může mít za následek zvýšení sociálních napětí a konfliktů. Podle něj je nezbytné, aby se vláda a další aktéři zaměřili na řešení těchto problémů, aby se předešlo negativním dopadům na společnost jako celek.
V rámci diskuse o majetkové nerovnosti v České republice se Prokop také zaměřil na otázku daní a jejich vlivu na rozdělení majetku. Vysoké daně na příjmy a majetek mohou mít za cíl přerozdělovat bohatství a zmírnit nerovnost, avšak je třeba najít rovnováhu, aby nedošlo k odrazení investic a podnikání. Prokop vyzývá k otevřené diskusi o daňové politice a jejím vlivu na majetkovou nerovnost.
V závěru svého vystoupení Prokop apeluje na nutnost spolupráce mezi vládou, akademickou sférou a občanskou společností při hledání řešení pro rostoucí majetkovou nerovnost. Pouze společným úsilím lze dosáhnout pokroku v této oblasti a zajistit, aby se Česká republika stala spravedlivější a rovnější společností.