Prezident Evropské rady António Costa v pondělí varoval Spojené státy před zasahováním do záležitostí Evropy a zdůraznil, že pouze evropští občané mají právo rozhodovat o tom, které strany by měly vládnout. Tato prohlášení přišla v reakci na novou národní bezpečnostní strategii Trumpovy administrativy, která byla zveřejněna v pátek a vykresluje evropské spojence jako slabé, zatímco implicitně podporuje krajně pravicové politické strany.
Costa, který se vyjádřil na tiskové konferenci v Bruselu, uvedl, že evropské národy mají právo na suverénní rozhodování a že jakékoli pokusy o ovlivnění politických procesů v Evropě ze strany USA jsou nepřijatelné. Jeho slova reflektují obavy mnoha evropských lídrů, kteří se obávají, že americká politika pod vedením Donalda Trumpa by mohla destabilizovat politickou scénu v Evropě a posílit extremistické síly.
Nová národní bezpečnostní strategie USA, která byla zveřejněna v pátek, obsahuje pasáže, které naznačují, že Trumpova administrativa považuje některé evropské státy za slabé a neschopné čelit výzvám, které před nimi stojí. Tento dokument také naznačuje, že USA by mohly být otevřeny podpoře politických stran, které se hlásí k populistickým a nacionalistickým idejím, což vyvolává obavy z možného nárůstu krajní pravice v Evropě.
Reakce na tuto strategii se liší napříč evropskými zeměmi. Zatímco některé státy vyjadřují obavy z amerického zasahování, jiné se snaží najít společnou řeč s Washingtonem a posílit transatlantické vazby. Costa však zdůraznil, že evropské země by měly mít možnost samostatně rozhodovat o svých politických směrech a že jakékoli vnější zasahování by mohlo ohrozit demokratické procesy.
Ruské úřady naopak vyjádřily pozitivní reakci na Trumpovu bezpečnostní strategii. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že dokument ukazuje na oslabení transatlantických vztahů a na rostoucí rozpor mezi USA a Evropou. Lavrov také poznamenal, že Trumpova administrativa se snaží podpořit krajně pravicové strany v Evropě, což by mohlo vést k destabilizaci regionu.
Tento vývoj přichází v době, kdy se evropské země snaží vyrovnat s řadou vnitřních i vnějších výzev, včetně migrační krize, ekonomických problémů a rostoucího populismu. Mnoho evropských lídrů se obává, že podpora krajně pravicových stran by mohla vést k oslabení demokratických institucí a hodnot, na kterých je Evropská unie postavena.
V posledních letech se v Evropě objevily krajně pravicové strany, které získaly na popularitě díky svým populistickým a nacionalistickým postojům. Tyto strany často kritizují tradiční politické elity a slibují, že se postaví proti imigraci a globalizaci. V některých zemích, jako je Francie a Itálie, se tyto strany dostaly do popředí politické scény a získaly významné zastoupení v národních parlamentech.
Costaho varování před americkým zasahováním do evropských záležitostí tak přichází v klíčovém okamžiku, kdy se evropské země snaží najít rovnováhu mezi spoluprací se Spojenými státy a ochranou svých vlastních zájmů a hodnot. Evropská unie se v posledních letech snaží posílit svou strategickou autonomii a snížit závislost na USA, zejména v oblasti obrany a bezpečnosti.
V této souvislosti se očekává, že evropské země budou i nadále diskutovat o svých vztazích se Spojenými státy a o tom, jak nejlépe reagovat na nové výzvy, které se objevují na globální scéně. Costaho prohlášení tak může být vnímáno jako součást širšího trendu, kdy se evropské země snaží prosadit svou suverenitu a nezávislost v době, kdy se mezinárodní politická situace stává stále složitější.
Vzhledem k tomu, že se blíží volby v několika evropských zemích, bude zajímavé sledovat, jak se tyto politické dynamiky vyvinou a jaký vliv budou mít na budoucnost evropské politiky a transatlantických vztahů. Costaho varování a reakce Ruska na Trumpovu strategii ukazují, že evropské země čelí složitým výzvám, které si žádají pečlivé zvažování a strategické plánování.