Kandidátka Guyany Carolyn Rodrigues-Birkett se podle diplomatických zdrojů dostala do čela závodu o post generální tajemnice OSN. Ve druhém neformálním hlasování Rady bezpečnosti OSN získala osm hlasů na podporu. Dosavadní favoritka, bývalá viceprezidentka Kostariky Rebeca Grynspanová, obdržela sedm hlasů. Výsledek zveřejnila agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje obeznámené s průběhem hlasování.
Hlasování se konalo v pátek 21. srpna a navázalo na první kolo z 30. července. V něm Grynspanová získala deset hlasů označených jako „podpora“, zatímco Rodrigues-Birkettová jich měla devět. Obě kandidátky nyní přišly o část podpory: Guyanka si oproti prvnímu kolu pohoršila o jeden hlas, Kostaričanka o tři.
Rodrigues-Birkettová ve druhém kole obdržela také tři hlasy proti a čtyři delegace uvedly, že na její kandidaturu nemají názor. Grynspanová měla čtyři hlasy proti a rovněž čtyři odpovědi „bez názoru“. Na třetím místě zůstal Rafael Grossi z Argentiny, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Získal sedm kladných hlasů, šest záporných a dva hlasy bez vyjádření názoru.
Osm kandidátů na nástupce Antónia Guterrese
O funkci se podle dostupných informací uchází osm kandidátů. Patří mezi ně také bývalá chilská prezidentka Michelle Bacheletová, někdejší ekvádorská ministryně zahraničí María Fernanda Espinosaová, bývalý senegalský prezident Macky Sall a ugandský diplomat Olara Otunnu. Do klání v průběhu srpna vstoupila rovněž Ekvádorka Ivonne Bakiová.
Současný generální tajemník António Guterres, který pochází z Portugalska, svůj druhý pětiletý mandát dokončí na konci roku 2026. Nový šéf či šéfka OSN se ujme funkce 1. ledna 2027. Generální tajemník řídí sekretariát OSN, zastupuje organizaci navenek a upozorňuje členské státy na mezinárodní krize. Jeho politický vliv však závisí především na ochotě států spolupracovat.
Neformální hlasování Rady bezpečnosti je nezávazné a slouží k měření podpory jednotlivých kandidátů. Patnáct členů rady v tajném hlasování označuje, zda kandidaturu podporuje, odmítá, nebo k ní nemá názor. Rada má pět stálých členů s právem veta — Čínu, Francii, Rusko, Spojené království a Spojené státy — takže záporný postoj některé z těchto zemí může kandidaturu v pozdější fázi zablokovat.
Výsledky prvních kol zároveň neukazují, od kterého člena Rady bezpečnosti případný záporný hlas pochází. Barevně odlišené hlasovací lístky, které odhalí postoj stálých členů, se používají až v pozdější fázi procesu. Rada bezpečnosti následně vybere kandidáta, kterého formálně doporučí Valnému shromáždění OSN. To jeho jmenování schvaluje.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.