Reportáž průběžně aktualizujeme. Aktualizováno k neděli 11. ledna 2026 15:29 (SEČ/CET).
Írán v posledních dnech zasáhla vlna protivládních protestů, která podle dostupných zpráv začala 28. prosince jako reakce na prudké zdražování, vysokou inflaci a zhoršující se životní podmínky, ale velmi rychle se proměnila v otevřeně politické demonstrace s požadavky na konec vlády duchovních. Bezpečnostní složky proti shromážděním postupují tvrdě, přibývá hlášení o násilí, zatýkání a výsleších, zatímco úřady současně opakují narativ o „zahraničním vměšování“ a obviňují z podněcování nepokojů zejména USA a Izrael. Klíčovým rysem současné fáze je také omezení internetu a mezinárodních telefonních spojení, které komplikuje ověřování informací a způsobuje, že potvrzené zprávy z terénu pronikají ven jen po částech.
11. ledna 2026, 15:26 SEČ
Telegraph: Trump byl upozorněn, že americká armáda potřebuje více času na přípravu úderu v Íránu
Americký prezident Donald Trump byl podle deníku Telegraph varován, že americká armáda potřebuje více času k přípravě případných útoků proti Íránu. List píše, že prezidentovi bylo předloženo několik možných cílů k zasažení, mimo jiné i íránské bezpečnostní složky, které jsou spojovány s potlačováním aktuálních protestů v Islámské republice. Zpráva zapadá do dnešní linie informací o tom, že ve Washingtonu probíhá plánování různých scénářů, ale zároveň se opakovaně zdůrazňuje, že bezprostřední zásah není potvrzen a rozhodnutí se může odvíjet od dalšího vývoje na ulicích i v regionu.
11. ledna 2026, 14:40 SEČ
NGO: mezi oběťmi protestů i 23letá kurdská studentka; popsané okolnosti smrti a tlak na rodinu
Mezi více než 192 oběťmi protestů v Íránu, o nichž informují nevládní organizace, byla podle Iran Human Rights identifikována také Rubina Aminian, 23letá kurdská studentka textilního a módního designu na Shariati College v Teheránu. Organizace se sídlem v Norsku uvedla, že získala podrobnosti o okolnostech její smrti.
Podle tvrzení NGO byla mladá žena zabita ve čtvrtek 8. ledna večer, poté co odešla ze školy a měla se zúčastnit protestních shromáždění. Zdroje blízké rodině uvedly, že Rubina pocházela z Marívánu a měla být zasažena střelou do zad z bezprostřední blízkosti, přičemž projektil jí měl způsobit smrtelné zranění hlavy.
Po zprávě o jejím úmrtí se podle Iran Human Rights rodina vypravila z Kermánšáhu, kde žije, do Teheránu, aby tělo identifikovala. Zdroje citované organizací popisují, že příbuzní byli odvedeni na místo poblíž univerzity, kde měli vidět „těla stovek mladých lidí“ zabitých během protestů; většina z nich měla být ve věku zhruba 18 až 22 let a podle popisu měla nést známky střelby zblízka do oblasti hlavy a krku. Rodině prý nejprve nebylo dovoleno Rubinu identifikovat a následně si tělo odvézt.
Podle dalšího popisu se rodině nakonec podařilo tělo získat a vrátit se do Kermánšáhu, po příjezdu však měla zjistit, že jejich dům obklíčily zpravodajské složky a nebylo jim dovoleno provést pohřeb. Informace pocházejí z tvrzení NGO a zdrojů blízkých rodině; v podmínkách pokračujících omezení přístupu k informacím nelze uvedené detaily nezávisle plně ověřit.
Rubina Aminian, a 23 years old student was killed on the evening of Thursday, January 8, after leaving the college and joining protest gatherings in Tehran.⁰“The family was taken to a location near the college where they were confronted with the bodies of hundreds of young… pic.twitter.com/1YTcK7mBiy
— Mahmood Amiry-Moghaddam (@iranhr) January 10, 2026
11. ledna 2026, 13:51 SEČ
Virální fotografie – muž obklopený plameny vztyčuje předrežijmní íránskou vlajku
11. ledna 2026, 13:35 SEČ
Jeden ze sybolů protesdtů: Íránka z diaspory si zapaluje cigaretu u hořící fotografie Chameneího
11. ledna 2026, 13:17 SEČ
Pezeshkian: v protestech prý působí „teroristé“ napojení na zahraniční mocnosti; vláda je odhodlaná řešit ekonomické problémy
Íránský prezident Masúd Pezeškján v rozhovoru pro státní televizi obvinil „teroristy“ spojené se zahraničními mocnostmi, že v zemi zabíjejí lidi, zapalují mešity a útočí na veřejný majetek. Podle něj se „nepřátelé Íránu“ snaží „zasít chaos a nepořádek“ a údajně „nařizují nepokoje“. Zároveň ale zvolil smířlivější tón a uvedl, že íránský establishment je připraven lidem naslouchat.
V interview odvysílaném státní televizí IRIB také zdůraznil rozdíl mezi protestem a nepokoji: „Protestovat není totéž co pořádat výtržnosti,“ uvedl s tím, že veřejnost by neměla dovolit „výtržníkům“ destabilizovat společnost a měla by věřit v úsilí vlády „nastolit spravedlnost“. Pezeškján zároveň prohlásil, že kabinet je odhodlaný řešit ekonomické potíže obyvatel, a vyzval občany, aby se distancovali od „výtržníků a teroristů“.
11. ledna 2026, 12:15 SEČ
Papež Lev XIV při Angelus: „Írán a Sýrie – pokračujme v dialogu. Na Ukrajině ať ustane násilí“
Papež Lev XIV se v nedělním poledním projevu při modlitbě Angelus vrátil k napětí na Blízkém východě. Uvedl, že jeho myšlenky směřují k tomu, co se v těchto dnech děje zejména v Íránu a v Sýrii, kde podle něj přetrvávající napětí vede ke smrti mnoha lidí. Zároveň vyjádřil přání a modlitbu, aby se „trpělivě pěstoval dialog a mír“ a aby se při hledání řešení sledovalo „dobro celé společnosti“. V samostatné části výzvy také apeloval, aby na Ukrajině ustalo násilí.
11. ledna 2026, 12:15 SEČ
Tehran Times: zítra má být v Teheránu demonstrace proti probíhajícím protestům
Na pondělní odpoledne byla v Teheránu podle deníku Tehran Times ohlášena demonstrace namířená proti protestům, které v zemi pokračují už dva týdny. List považovaný za blízký režimu uvedl, že se má konat „velká veřejná manifestace“ ve 14:00 na náměstí Enghelab. Podle oznámení má mít akce podobu odsouzení toho, co deník označuje za „teroristické činy“ a připisuje je „americkým a izraelským žoldnéřům“ – tedy rétoriku, která protesty rámuje jako výsledek zahraničního vměšování.
11. ledna 2026, 12:00 SEČ
NGO: při protestech v Íránu nejméně 192 mrtvých, číslo může být výrazně vyšší kvůli internetovému blackoutu
Organizace na ochranu lidských práv Iran Human Rights tvrdí, že za dva týdny protestů proti íránské vládě bylo zabito „nejméně 192 lidí“. Nezisková organizace se sídlem v Norsku uvedla, že od začátku nepokojů potvrdila smrt minimálně 192 demonstrantů. Zároveň varovala, že skutečný počet obětí může být podstatně vyšší, protože několik dní trvající internetový blackout výrazně komplikuje ověřování informací a sběr důkazů přímo z terénu.
11. ledna 2026, 11:30 SEČ
Chameneí vzkazuje Trumpovi: „Jestli je tak schopný, ať se stará o USA“
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí znovu veřejně odmítl výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dění v Íránu a vyzval ho, aby se „staral o své“. Ve svém příspěvku na síti X, který zveřejnil ve francouzštině, připomněl, že prezident Spojených států prohlašoval, že pokud íránská vláda udělá „to či ono“, postaví se na stranu vzbouřenců – a že povstalci v něj podle něj vkládají naděje. Chameneí na to reagoval výtkou, že pokud je Trump „tak kompetentní“, měl by se raději věnovat vlastní zemi.
11. ledna 2026, 11:18 SEČ
WSJ: USA zvažují i rozsáhlé údery na íránské vojenské cíle, ale útok „není na pořadu dne“
Spojené státy podle zdrojů z administrativy citovaných deníkem Wall Street Journal probírají možné varianty postupu vůči Íránu, včetně scénáře rozsáhlého bombardování vojenských objektů. Zdroje ale zároveň zdůrazňují, že v tuto chvíli nejsou signály bezprostředně chystaného útoku. Debaty se mají týkat i toho, které lokality by případně mohly být cílem a jak by úder vypadal, pokud by k němu došlo. Podle WSJ však nyní nepanuje shoda na konkrétní linii postupu a zároveň nejsou hlášeny žádné přesuny techniky či personálu, které by ukazovaly na přípravu operace; zdroje to rámují jako „standardní plánování“ pro krizové scénáře.
11. ledna 2026, 10:27 SEČ
Obavy z „masakru“ a zhoršující se přehled o obětech v podmínkách internetového blackoutu
Krátce po desáté dopoledne se v mezinárodních médiích objevují varovné signály o prudké eskalaci násilí. Lidskoprávní zdroj se sídlem v USA popisuje svědectví o velmi vysokém počtu mrtvých od chvíle, kdy byl přerušen přístup k internetu; současně ale otevřeně přiznává, že přesné ověření je v aktuální situaci prakticky nemožné. V textech se objevují i konkrétní, avšak zatím neověřené popisy způsobů zásahu (např. použití odstřelovačů či cílené střelby), a zároveň upozornění, že internetový blackout vytváří podmínky, v nichž může být realita na ulicích výrazně tvrdší než to, co se daří dokumentovat.
Současně se objevuje aktualizace o počtu obětí podle lidskoprávního monitoringu (uvádí se 116 mrtvých, z toho část z řad bezpečnostních složek). Taková čísla jsou v íránském prostředí typicky předmětem sporu a nelze je nezávisle potvrdit – přesto je důležité, že trend v dostupných souhrnech směřuje nahoru a že se informace o ztrátách bezpečnostních složek stává viditelnou součástí státního vyprávění. Íránská státní média zároveň vysílají záběry pohřbů členů bezpečnostních složek a přinášejí tvrzení o útocích na bezpečnostní cíle a o žhářských incidentech, které připisují „výtržníkům“ – tento slovník je typickým předstupněm pro ospravedlňování ještě tvrdších zásahů.
Do toho vstupuje klíčový technický údaj: internetový monitoring hlásí, že konektivita zůstává přibližně na úrovni jednoho procenta běžného stavu. Právě kombinace minimálního spojení a rostoucího bezpečnostního narativu zvyšuje riziko, že se nejtvrdší fáze represí bude odehrávat mimo zorné pole nezávislých pozorovatelů. Agenturně ověřené záběry z Teheránu (z čtvrti Punak) nicméně naznačují, že i v těchto podmínkách se demonstrace dokážou udržet a symbolicky „dát o sobě vědět“ – třeba rytmickým hlukem a shromažďováním v noci.
11. ledna 2026, 08:00 SEČ
Svědectví o tvrdých zásazích a obavách: protesty pokračují navzdory blackoutům
Nedělní ráno přináší aktualizované informace z mezinárodních médií, která pracují se svědectvími o tvrdém postupu policie a bezpečnostních složek. Současně se znovu opakuje klíčový motiv posledních hodin: výpadky internetu a mobilních sítí komplikují ověřování a zpomalují tok informací z terénu. Navzdory omezením ale podle popisů dál prosakují ven záběry z demonstrací, část materiálů má být ověřena mezinárodními agenturami. V popředí je také obava, že informační omezení může zakrýt nejtvrdší fázi zásahů, a že se zvyšuje tlak na demonstranty i v rovině výslechů a nátlaku.
Íránský generální prokurátor podle textu varoval, že účastníci protestů mohou být označeni za „nepřátele Boha“, což je obvinění spojované s trestem smrti; státní televize pak měla upřesňovat, že riziku čelí i ti, kdo demonstrantům pomáhají.
11. ledna 2026, 07:43 SEČ
Íránský parlament: „legitimní cíle“ pro odvetu v případě útoku USA
Krátce před osmou hodinou přichází další výrazný signál odstrašení. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf podle agenturních informací varoval, že jakýkoli útok USA by vedl k tomu, že Teherán bude považovat Izrael a americké vojenské základny v regionu za legitimní cíle odvetných úderů. Prohlášení posouvá napětí z roviny slov o „pomoci demonstrantům“ do roviny konkrétních hrozeb a počítání regionálních rizik.
11. ledna 2026, 07:36 SEČ
Izrael ve zvýšené pohotovosti kvůli možnosti zásahu USA
Jen o několik minut dříve se objevují zprávy, že Izrael je podle zdrojů ve zvýšené pohotovosti kvůli možnosti, že by Spojené státy mohly v souvislosti s děním v Íránu zasáhnout. V souvislostech se připomínají předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa směrem k íránskému vedení a obecně rostoucí citlivost regionu na jakékoli kroky, které by mohly vyvolat řetězec odvet.
10. ledna 2026, 20:59 SEČ
Teherán naznačuje tvrdší zásah; videa z ulic prosakují jen po kapkách
Pozdě večer přináší agenturní souhrn obraz postupně přitvrzujícího režimu. Vystupuje z něj bezpečnostní rétorika typu „červená linie“, důraz státních médií na oběti z řad bezpečnostních složek i signály, že se postup vůči demonstrantům může dál zostřit. Současně se objevují další videa z protestů po setmění v Teheránu a dalších městech, přičemž se opakovaně upozorňuje, že kvůli výpadkům sítí a omezenému přístupu je část materiálů obtížné okamžitě nezávisle ověřit. Právě to je dnes jeden z hlavních problémů: čím méně signálu, tím více prostoru pro protichůdná tvrzení.
10. ledna 2026, 19:46 SEČ
Londýn: stržená vlajka na íránské ambasádě a tlak diaspory
Večer se téma Íránu zviditelňuje i mimo Blízký východ. V Londýně došlo podle dostupných zpráv k incidentu na íránské ambasádě, kdy demonstrant strhl státní vlajku; na záběrech ze sociálních sítí se objevuje i předrevoluční symbol lva a slunce, který používá část opozice v exilu. Policie v Londýně hovoří o demonstraci v řádu stovek až tisíc lidí a ambasáda později zveřejnila fotografii vlajky opět na místě. Událost ukazuje, že diaspora funguje jako zesilovač tlaku – zejména v době, kdy se přímo v Íránu omezuje tok informací.
10. ledna 2026, 19:03 SEČ
Revoluční gardy: zadržení „cizince“ kvůli špionáži pro Izrael
Podvečer přináší bezpečnostní zprávu: íránské Revoluční gardy oznámily zadržení cizince obviněného ze špionáže pro Izrael. V širším kontextu jde o typický prvek krizové komunikace, kdy režim posiluje narativ o zahraničním vměšování. Současně se opakují obvinění, že nepokoje mají být podporovány ze zahraničí – především z USA a Izraele. Pro domácí publikum jde o snahu rámovat dění jako bezpečnostní hrozbu, nikoli jako projev vnitřní nespokojenosti.
10. ledna 2026, 15:35 SEČ
Umělci a filmaři: internetový blackout jako „nástroj represe“
Odpoledne se přidává výrazná kulturní a občanská linie: mezinárodně známé osobnosti íránské kultury podle zpráv veřejně odsuzují internetový blackout a upozorňují, že omezení spojení může sloužit k zakrytí násilí vůči demonstrantům. V situaci, kdy je ověřování událostí z terénu zásadně ztížené, jde o velmi silné sdělení: blackout není jen technická komplikace, ale politický nástroj, který mění poměr sil mezi státem a společností.
10. ledna 2026, 08:08 SEČ
USA: veřejná podpora demonstrantům a varování před násilím
Ráno přichází veřejné vyjádření podpory „statečným lidem Íránu“ ze strany amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Ve stejné informační lince se připomínají i výroky prezidenta Donalda Trumpa z předchozích dnů, které varují íránské vedení před použitím střelby proti demonstrantům. V diplomatickém jazyce jde o signál dovnitř Íránu i směrem k bezpečnostním složkám, že případné násilí bude pozorně sledováno. Zároveň tím ale roste i prostor pro to, aby Teherán podobná prohlášení využil jako důkaz „zahraničního vměšování“.