Izraelská vláda pod vedením premiéra Benjamina Netanjahua se v poslední době soustředila na vojenské operace v okupované oblasti Západního břehu Jordánu. Yossi Mekelberg, seniorní poradce v MENAP na Chatham House, upozorňuje, že tyto operace nejsou pouze izolovanými bezpečnostními raziemi, ale součástí širšího cíle. Tento přístup se odráží v předchozích operacích v místech jako je Jenin, kde dochází k masovému vysídlení a destrukci, čímž se zintenzivňuje systém kolektivního tlaku na už tak utlačovanou populaci.
Mekelberg varuje, že aktuální vojenské akce odrážejí logiku nejextremističtější vlády v historii židovského státu. Tato vláda podporuje extremismus, který je založen na síle, nikoli na diplomatických iniciativách. V rámci této strategie se zdá, že izraelská vláda upřednostňuje vojenské řešení před jakýmikoli pokusy o vyjednávání nebo hledání mírových alternativ.
Vojenské operace v Západním břehu, jak Mekelberg naznačuje, mají za cíl posílit kontrolu Izraele nad touto oblastí a zamezit jakékoli formě odporu. Taktika, která se v těchto operacích používá, zahrnuje nejen fyzické potlačení, ale také psychologický tlak na obyvatele, což vede k dalšímu zhoršení humanitární situace. Tento přístup je součástí širšího trendu, který se v posledních letech v izraelské politice vyostřuje.
Podle Mekelberga je tento přístup neudržitelný a neefektivní. Izraelská vláda, místo aby hledala cesty k dialogu a mírovému řešení, se zdá být odhodlána pokračovat v cyklu násilí a represí. Tento postoj nejenže neřeší základní příčiny konfliktu, ale také zvyšuje napětí v regionu a ohrožuje stabilitu.
V kontextu těchto vojenských operací se také objevují obavy ohledně lidských práv a dodržování mezinárodního práva. Kritici izraelské politiky poukazují na to, že použití síly v oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva může mít devastující následky na civilní obyvatelstvo, což je v rozporu s mezinárodními normami a standardy. Mekelberg zdůrazňuje, že takové jednání může vést k dalšímu zhoršení vztahů mezi Izraelem a Palestinci, a tím i k dalšímu cyklu násilí.
Izraelská vláda se v současnosti zdá být izolována od mezinárodního společenství, které vyzývá k dialogu a mírovému řešení. Místo toho, aby se snažila o diplomatické úsilí, se Netanjahuova administrativa zaměřuje na vojenskou sílu jako na primární nástroj k dosažení svých cílů. Tento přístup může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Palestince, ale i pro region jako celek.
Mekelbergova analýza naznačuje, že bez jasné strategie a diplomatické vize bude Izrael čelit stále větším výzvám. Vláda, která se spoléhá výhradně na sílu, riskuje, že se ocitne v izolaci a že její akce povedou k dalšímu zhoršení situace v Západním břehu a v celém regionu. Tímto způsobem se může stát, že se Izrael dostane do spirály násilí, která bude mít těžké následky pro všechny zúčastněné strany.
V závěru je jasné, že současná politika izraelské vlády, která se zaměřuje na vojenské řešení konfliktu, postrádá dlouhodobou vizi a strategii. Bez hledání diplomatických alternativ a bez ochoty k dialogu se situace v regionu pravděpodobně nezlepší, což může mít vážné důsledky nejen pro Palestince, ale i pro Izrael samotný.