Toxická maskulinita, jev, který se v posledních letech stále více dostává do povědomí veřejnosti, se v digitálním prostoru manifestuje v podobě takzvané „manosphere“. Tento termín se používá k označení online komunit, které se zaměřují na muže a jejich problémy, avšak často se v nich normalizuje a legitimizuje nenávist vůči ženám. Podle odborníků, jako je Mariel Barnes, asistentka profesorky na La Follette School of Public Affairs na University of Wisconsin-Madison, má tento fenomén významný dopad na politiku v mnoha zemích světa.
V rámci manosféry se šíří ideologie, která podporuje patriarchální hodnoty a často se vyjadřuje v agresivním a misogynním tónu. Tato online kultura se stává atraktivní pro stále více mladých mužů, kteří se cítí ztraceni nebo marginalizováni ve společnosti. Podle Barnes se tyto myšlenky stávají součástí širšího politického diskurzu, což má za následek posun v politických postojích a strategiích.
Jedním z klíčových rysů toxické maskulinity je její schopnost spojovat se s populistickými a extremistickými hnutími. Tato hnutí často využívají jazyk a symboliku, které vycházejí z manosféry, aby mobilizovala muže a získala jejich podporu. Tento trend je patrný v mnoha zemích, kde se politické strany snaží oslovit mladé voliče prostřednictvím narativů, které posilují tradiční genderové role a zpochybňují rovnost pohlaví.
Barnes upozorňuje, že toxická maskulinita se neprojevuje pouze v online prostředí, ale má také reálné důsledky v politice a společnosti. Například, v některých zemích se zvyšuje odpor vůči feministickým hnutím a snahám o dosažení genderové rovnosti. Tento odpor je často podpořen narativy, které tvrdí, že ženy mají nadměrnou moc a že muži jsou obětí diskriminace.
Dalším aspektem, který Barnes zdůrazňuje, je vliv toxické maskulinity na politickou participaci mužů. Mladí muži, kteří se identifikují s těmito ideologiemi, mohou být motivováni k účasti na politických akcích, které podporují jejich názory. To může vést k radikalizaci a polarizaci politického diskurzu, což má dalekosáhlé důsledky pro demokratické procesy.
Vzhledem k tomu, že se toxická maskulinita stává stále více zakotvenou v politických narativech, je důležité, aby se společnosti a politické instituce zaměřily na její dekonstrukci. Barnes doporučuje, aby se vzdělávací programy a politické iniciativy zaměřily na podporu rovnosti pohlaví a na zpochybnění stereotypů, které jsou spojeny s maskulinitou. Tímto způsobem by bylo možné čelit negativním dopadům, které toxická maskulinita má na politiku a společnost jako celek.
Podle odborníků je klíčové, aby se veřejnost a média zabývaly tímto fenoménem a upozorňovaly na jeho nebezpečí. Vzhledem k tomu, že se toxická maskulinita šíří online, je důležité, aby se vyvinuly strategie, které by pomohly mladým mužům najít alternativní komunity a narativy, které nebudou založeny na nenávisti a agresi.
V závěru lze říci, že toxická maskulinita a její projevy v online prostoru mají zásadní vliv na politiku po celém světě. Tento fenomén vyžaduje pozornost a aktivní přístup ze strany společnosti, aby bylo možné čelit jeho negativním důsledkům a podpořit rovnost a respekt mezi pohlavími.