Rusko se nachází v kritické demografické situaci, kdy míra plodnosti klesá již desátý rok v řadě. Podle posledních statistik dosáhla úroveň plodnosti v zemi alarmujících 1,37 dítěte na jednu ženu, což je výrazně pod úrovní potřebnou k udržení populace. Tento trend má dalekosáhlé důsledky pro ruskou ekonomiku a společnost, a Kreml se snaží reagovat na tuto výzvu prostřednictvím různých opatření, včetně kontroly žen a propagace „tradičních hodnot“.
Hlavním důvodem poklesu porodnosti v Rusku je kombinace ekonomických, sociálních a zdravotních faktorů. Ekonomická nestabilita, vysoká míra inflace a stagnující mzdy vytvářejí prostředí, ve kterém se mladé rodiny obávají zakládat rodiny. Dále se zvyšuje průměrný věk prvního těhotenství, což také přispívá k nižší porodnosti. Mnoho žen se rozhoduje pro kariéru a odkládá mateřství, což je trend, který je patrný i v dalších vyspělých zemích, avšak v Rusku má tento jev výraznější dopady na demografickou strukturu populace.
Dalším faktorem, který přispívá k poklesu porodnosti, je stárnutí populace. V současnosti se zvyšuje podíl starších lidí na celkové populaci, což znamená, že méně žen v reprodukčním věku je schopno porodit děti. Tento demografický posun je důsledkem nejen nízké porodnosti, ale také vysoké úmrtnosti v důsledku různých zdravotních problémů, včetně epidemie alkoholu a dalších chronických onemocnění. V důsledku toho se Rusko potýká s rostoucím počtem seniorů, což klade další zátěž na sociální a zdravotní systémy.
Kreml se snaží situaci řešit různými způsoby. V posledních letech byly zavedeny programy na podporu rodin, které zahrnují finanční pobídky pro rodiče a podporu mateřství. Nicméně, tyto programy se ukazují jako nedostatečné, neboť neřeší základní příčiny poklesu porodnosti. Místo toho se ruské vedení zaměřuje na kontrolu žen a propagaci tradičních hodnot, což vyvolává obavy o práva žen a jejich postavení ve společnosti.
Propagace tradičních hodnot se projevuje v různých formách, včetně vzdělávacích kampaní zaměřených na mladé lidi. Tyto kampaně často zdůrazňují význam rodiny a mateřství, avšak mnozí kritici tvrdí, že takové přístupy mohou vést k omezení ženských práv a svobod. Ruská vláda se snaží vytvořit obraz ideální rodiny, což může mít za následek stigmatizaci žen, které se rozhodnou pro alternativní životní styl, jako je bezdětnost nebo kariérní orientace.
Dopady klesající porodnosti a stárnutí populace se projevují i v ekonomice. S rostoucím počtem seniorů a klesajícím počtem pracujících obyvatel se zvyšuje tlak na důchodový systém a sociální zabezpečení. Méně lidí v produktivním věku znamená nižší daňové příjmy a větší zátěž pro veřejné finance. To může vést k dalšímu zhoršení ekonomické situace a snížení životní úrovně obyvatelstva.
Ruská vláda se snaží reagovat na tyto výzvy různými reformami, které by měly podpořit ekonomický růst a zvýšit atraktivitu země pro mladé rodiny. Mezi navrhovanými opatřeními jsou daňové úlevy pro rodiny s dětmi, zlepšení dostupnosti bydlení a podpora vzdělávání. Nicméně, efektivita těchto opatření zůstává otázkou, neboť základní příčiny poklesu porodnosti nejsou dostatečně adresovány.
Vzhledem k těmto okolnostem je jasné, že Rusko čelí vážné demografické krizi, která má potenciál ovlivnit nejen ekonomiku, ale i sociální strukturu společnosti. Klesající porodnost a stárnoucí populace vyžadují komplexní a dlouhodobé řešení, které by mělo zahrnovat nejen ekonomické pobídky, ale také změnu v přístupu k rodině a mateřství. Bez adekvátního zásahu se Rusko může ocitnout v situaci, kdy bude čelit dalšímu poklesu populace a zhoršení životních podmínek svých obyvatel.