Vláda Demokratické republiky Kongo a aliance AFC/M23 se dohodly na nové cestovní mapě, která má oživit jednání o ukončení konfliktu na východě země. Dohoda vznikla po pěti dnech rozhovorů ve Švýcarsku, které se konaly od 17. do 21. srpna. Jednání se uskutečnila v rámci takzvaného dohodského procesu, jehož cílem je připravit komplexní mírovou dohodu.
Na schůzce se podíleli také zástupci Kataru, Spojených států, Toga, Švýcarska a Komise Africké unie. Podle společného prohlášení strany stanovily postupné kroky a časový rámec pro další vyjednávání. Dokument má navázat na rámcovou dohodu z Dauhá, která měla vytvořit základ pro trvalé příměří a politické řešení konfliktu.
Samotná cestovní mapa ale není mírovou smlouvou ani potvrzením, že na bojišti zavládl klid. Podle agentury Deutsche Welle se boje v provinciích Severní Kivu a Jižní Kivu dál objevují a obě strany se opakovaně obviňují z porušování příměří. Dohoda proto počítá také s řešením sporných incidentů a s dalšími mechanismy, které mají zabránit zhroucení vyjednávání při novém nárůstu násilí.
Nejcitlivější otázkou zůstává postavení M23. Povstalci, kteří v posledních letech obsadili rozsáhlá území na východě Konga včetně města Goma, usilují o politické a bezpečnostní záruky i o řešení dlouhodobých sporů týkajících se konžských Tutsiů. Kinshasa naopak požaduje obnovení státní správy na územích kontrolovaných rebely, odzbrojení ozbrojených skupin a návrat svých bezpečnostních složek.
Konžská vláda a další mezinárodní aktéři označují M23 za hnutí podporované Rwandou. Kigali tuto charakteristiku odmítá a tvrdí, že jeho vojenské kroky souvisejí s hrozbou ze strany milice FDLR, která vznikla mimo jiné z příslušníků zapojených do rwandské genocidy v roce 1994. Rwanda zároveň obvinila konžské úřady z podpory ozbrojených skupin namířených proti její bezpečnosti. Právě spor o přítomnost rwandských jednotek v Kongu a jejich případné stažení může další postup výrazně zkomplikovat.
Další překážkou je otázka bezpečnostních závazků po případném uzavření dohody. Je třeba vyřešit osud bojovníků M23, vztah hnutí ke konžským institucím, návrat vysídlených obyvatel a obnovení fungování státu v oblastech ovládaných povstalci. Konflikt zároveň provází rozsáhlá humanitární krize a působení dalších ozbrojených skupin, takže případné urovnání mezi Kinshasou a M23 by samo o sobě nemuselo ukončit veškeré násilí. Nová mapa proto představuje především pokus udržet jednání při životě, nikoli záruku, že boje definitivně skončí.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.