Ministerstvo vnitra ukončilo činnost Krizového informačního týmu, který byl součástí odboru krizové komunikace. Tento krok vyvolal rozporuplné reakce mezi politickými stranami. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Hubert Lang uvedl, že výsledky týmu neodpovídaly vynaloženým financím, a proto byly tabulky převedeny na jiná místa, kde je ministerstvo považovalo za potřebnější. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak vyjádřil znepokojení nad tímto rozhodnutím a otázkami, jakým způsobem ministr Lubomír Metnar zamýšlí řešit problematiku dezinformací.
Podle Langových slov se ministerstvo rozhodlo zrušit Krizový informační tým, protože jeho činnost nevedla k očekávaným výsledkům. „Tabulky byly uvolněny a převedeny tam, kde jsme cítili, že je potřebujeme více,“ uvedl Lang. Tento krok byl podle něj nezbytný pro efektivnější využití zdrojů ministerstva. Lang také zdůraznil, že ministerstvo se i nadále bude zabývat problematikou dezinformací, a to prostřednictvím jiných struktur.
Vít Rakušan, který byl ministrem vnitra v předchozí vládě, se k zrušení Krizového informačního týmu vyjádřil kriticky. „Zajímá mě, jakým způsobem to ministr Metnar zamýšlí udělat,“ prohlásil Rakušan v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Podle něj je důležité, aby ministerstvo vnitra mělo jasnou strategii pro boj s dezinformacemi, které mohou ohrozit veřejnou bezpečnost a důvěru občanů v instituce.
Rakušan dále upozornil na to, že Krizový informační tým byl důležitým nástrojem pro monitorování a vyhodnocování dezinformací, které se šíří v českém informačním prostoru. „Zrušení tohoto týmu může vést k oslabení schopnosti státu reagovat na dezinformace a manipulace, které mohou mít vážné důsledky pro naši společnost,“ dodal Rakušan.
Ministerstvo vnitra pod vedením Lubomíra Metnara argumentuje, že zrušení Krizového informačního týmu je součástí širší reformy, jejímž cílem je zefektivnit činnost ministerstva a lépe reagovat na aktuální výzvy. Metnar v minulosti prohlásil, že dezinformace jsou vážným problémem, ale je třeba hledat efektivnější způsoby, jak s nimi bojovat.
Odbor krizové komunikace byl zřízen za účelem koordinace a informování veřejnosti v krizových situacích, včetně pandemie COVID-19 a dalších mimořádných událostí. Jeho činnost zahrnovala také monitorování dezinformací a poskytování informací občanům. Kritici však poukazovali na to, že činnost týmu byla často neefektivní a nedostatečně komunikovaná.
Zrušení Krizového informačního týmu a odboru krizové komunikace vzbudilo obavy také mezi odborníky na bezpečnost a komunikaci. Ti varují, že bez adekvátního monitorování a vyhodnocování dezinformací může dojít k nárůstu jejich vlivu na veřejnost. „Je nezbytné, aby stát měl mechanismy, které mu umožní reagovat na dezinformace v reálném čase,“ uvedl jeden z odborníků, který si přál zůstat v anonymitě.
Ministerstvo vnitra se v současnosti snaží najít alternativní způsoby, jak se vypořádat s problematikou dezinformací. V plánu je posílení spolupráce s dalšími institucemi a organizacemi, které se zabývají touto problematikou. Metnar také avizoval, že ministerstvo hodlá investovat do vzdělávání a osvěty v oblasti mediální gramotnosti, což by mělo pomoci občanům lépe rozpoznávat dezinformace.
Kritici však upozorňují, že bez specializovaného týmu může být reakce státu na dezinformace pomalejší a méně efektivní. Rakušan v této souvislosti zdůraznil, že boj s dezinformacemi by měl být prioritou každé vlády, a to nejen v krizových obdobích, ale i v běžném chodu společnosti.
Zrušení Krizového informačního týmu a odboru krizové komunikace tak otevírá otázky o budoucnosti české krizové komunikace a schopnosti státu reagovat na výzvy, které s sebou přináší digitální doba a šíření dezinformací. Politické strany a odborníci budou nadále sledovat, jak se ministerstvo vnitra vypořádá s touto problematikou a jaké kroky přijme v budoucnu.