Velen Fanderlik, poslední svobodně zvolený starosta Junáka, se stal cílem intenzivního pátrání Státní bezpečnosti (StB) po jeho odchodu do exilu. Po 15 letech neúspěšného vyšetřování se estébáci rozhodli vzdát snahu o jeho nalezení. Fanderlik, významná postava československého skautingu, se po roce 1948 ocitl v exile, kde se usadil v Kanadě.
Fanderlik byl v období po druhé světové válce aktivní v československém skautingu a jeho činnost byla spojena s rozvojem této organizace. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl skauting v Československu zakázán a jeho představitelé byli pronásledováni. Fanderlik se rozhodl opustit vlast a emigroval na Západ, kde se stal jedním z předních činovníků československého skautingu v exilu.
StB, která měla za úkol monitorovat a pronásledovat opozici, zahájila pátrání po Fanderlikovi, když se dozvěděla o jeho aktivitách v zahraničí. Velen Fanderlik byl považován za hrozbu pro komunistický režim, a proto se stal objektem zájmu estébáků. Jejich snahy o jeho nalezení byly komplikovány tím, že Fanderlik žil v Kanadě, což je země s rozsáhlým územím a mnoha možnostmi úkrytu.
Pátrání StB po Fanderlikovi zahrnovalo různé metody, včetně sledování a shromažďování informací od československých emigrantů. Estébáci se snažili zjistit, kde přesně Fanderlik žije, a jaké má kontakty. Jejich úsilí však naráželo na obtíže, neboť Fanderlik byl obezřetný a dokázal se skrývat před zraky agentů.
Podle dostupných informací se StB domnívala, že Fanderlik žije v Kanadě, avšak konkrétní místo jeho pobytu zůstávalo neznámé. Po letech marného pátrání se estébáci rozhodli ukončit své úsilí, přičemž si uvědomovali, že nalezení Fanderlika v tak rozsáhlé zemi, jako je Kanada, je téměř nemožné.
Fanderlikova činnost v exilu zahrnovala organizaci skautských akcí a podporu československých emigrantů. V Kanadě se mu podařilo navázat kontakty s dalšími českými skauty a podílet se na obnově skautingu v zahraničí. Jeho úsilí bylo zaměřeno na udržení skautských tradic a hodnot, které byly v Československu potlačeny.
Pátrání po Fanderlikovi je příkladem širšího úsilí StB o kontrolu a potlačení opozice v období studené války. Mnoho dalších československých emigrantů se stalo terčem podobných aktivit, avšak Fanderlikova schopnost uniknout pozornosti estébáků ukazuje na jeho obratnost a opatrnost.
V současnosti, po letech od pátrání StB, se Fanderlikova historie stává součástí širšího vyprávění o československém skautingu a jeho osudech v období totality. Jeho příběh je připomínkou nejen osobního úsilí jednotlivců, ale také širšího kontextu boje za svobodu a zachování kulturní identity v těžkých časech.
Fanderlikova činnost v Kanadě a jeho přínos pro československý skauting v exilu zůstává významným tématem pro historiky a badatele, kteří se zabývají obdobím po druhé světové válce a jeho dopady na českou společnost. Jeho příběh je také důležitým svědectvím o tom, jak se jednotlivci dokázali postavit proti totalitnímu režimu a udržet si svou identitu i v těžkých podmínkách.
Pátrání po Velenu Fanderlikovi a jeho úsilí o zachování skautských tradic v exilu ukazuje na složitost a rozmanitost československé historie v období studené války. Fanderlik se stal symbolem odolnosti a houževnatosti, což je v kontextu jeho úsilí o zachování skautingu v exilu nezapomenutelné.