Stárnutí nemusí začínat až ve chvíli, kdy se objeví diagnóza nebo výrazné zdravotní potíže. Nový koncept nazvaný peakspan sleduje dřívější okamžik: dobu, po kterou si člověk udrží alespoň 90 procent svého nejlepšího výkonu v konkrétní oblasti. Může jít například o sílu, vytrvalost, rychlost reakce, paměť nebo další kognitivní schopnosti.
Koncept představili Alex Zhavoronkov, Kejun Ying a Dominika Wilczok v odborném článku publikovaném v časopise Aging and Disease v březnu 2026. Autoři zdůrazňují, že nejde o nový lékařský test ani o přesně stanovený věk, od kterého člověk stárne. Peakspan má být spíše rámcem pro měření toho, jak se jednotlivé tělesné a duševní systémy vzdalují od svého maxima.
Podle autorů dosahuje řada biologických funkcí nejvyšší úrovně už v rané dospělosti, přibližně ve 20. až 30. letech. Jednotlivé schopnosti ale neklesají stejným tempem. U někoho může dříve začít slábnout fyzická výkonnost, u jiného rychlost zpracování informací nebo schopnost regenerace. Proto peakspan nepracuje s jedním univerzálním číslem pro celé tělo, ale s měřením konkrétních oblastí.
Od zdravotního stavu k funkční kapacitě
Dosavadní pojem healthspan, tedy část života prožitou bez závažné nemoci, podle autorů zachycuje jen část skutečnosti. Člověk může být bez diagnostikovaného onemocnění, přesto už postupně ztrácet sílu, rychlost, odolnost nebo schopnost soustředění. Právě tuto mezeru mezi stavem bez nemoci a maximální výkonností chce peakspan popsat.
Podobně pracuje se stárnutím i Světová zdravotnická organizace. Za zdravé stárnutí nepovažuje pouze život bez nemocí, ale proces udržování funkční schopnosti, která člověku umožňuje žít a jednat podle jeho potřeb. Součástí takzvané vnitřní kapacity jsou podle WHO mimo jiné pohybové, kognitivní, psychické, smyslové a metabolické schopnosti.
Ekonomický význam tématu souvisí s prodlužováním pracovního života a se stárnutím populace. OECD uvádí, že podíl lidí ve věku 55 až 64 let na populaci v produktivním věku se v zemích organizace mezi lety 1980 a 2023 zvýšil přibližně o polovinu. Poměr seniorů k populaci v produktivním věku vzrostl z 19 procent v roce 1980 na 31 procent v roce 2023 a podle OECD by mohl do roku 2060 dosáhnout 52 procent.
Autoři peakspanu proto navrhují, aby se při výzkumu dlouhověkosti nesledovalo jen to, zda určitá léčba oddaluje nemoc nebo prodlužuje život. Důležité má být také to, zda pomáhá udržet výkon, soběstačnost a pracovní schopnosti. Sami ale koncept popisují jako nový výzkumný rámec, nikoli jako ověřenou metodu, která by už umožňovala spolehlivě předpovědět individuální stárnutí.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.