Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) označil rozhodnutí designovaného předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) o neposkytnutí finanční pomoci Ukrajině za sobecké a nezodpovědné. Fiala varoval, že tento postoj ohrožuje nejen bezpečnost České republiky, ale i její ekonomickou prosperitu. Tato slova zazněla v rozhovoru pro Českou televizi, kde Fiala vyjádřil obavy z možných důsledků Babišova rozhodnutí.
Andrej Babiš v sobotu zveřejnil video na sociální síti X, ve kterém uvedl, že Evropská komise by měla nalézt alternativní způsoby financování Ukrajiny. Podle jeho slov Česko nemá dostatek prostředků na to, aby pomáhalo jiným státům, a nebude se cítit odpovědné za zajištění financí pro Ukrajinu. Babišovo vyjádření vyvolalo silnou reakci napříč politickým spektrem.
Fiala zdůraznil, že pomoc Ukrajině je v současné době klíčová a že Česká republika by měla hrát aktivní roli v podpoře země, která čelí ruské agresi. Podle něj je nezbytné, aby se Česká republika postavila na stranu Ukrajiny, a to nejen z morálního hlediska, ale také z hlediska národní bezpečnosti. „Zatleská mu maximálně Putin,“ uvedl Fiala v narážce na Babišovo rozhodnutí a dodal, že takový postoj může mít dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní postavení České republiky.
Kritiku Babišova záměru vyjádřili také další politici z různých stran. Například předseda STAN Vít Rakušan označil Babišovo prohlášení za „nepřijatelné“ a vyzval k jednotě v podpoře Ukrajiny. Rakušan zdůraznil, že pomoc Ukrajině je nejen morální povinností, ale také otázkou bezpečnosti pro celou Evropu. Podle něj je důležité, aby se Česká republika postavila proti ruské agresi a podpořila demokratické hodnoty.
Na Babišovo rozhodnutí reagoval také předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který uvedl, že Česká republika by měla být připravena pomoci Ukrajině nejen v oblasti financí, ale i v humanitární pomoci a dodávkách zbraní. Jurečka vyjádřil obavy, že pokud Česká republika zůstane pasivní, může to mít negativní dopad na její bezpečnost a stabilitu v regionu.
V reakci na Babišovo prohlášení se také ozvali zástupci opozice, kteří vyjádřili znepokojení nad tím, že takový postoj může oslabit pozici České republiky v rámci Evropské unie. Podle nich je důležité, aby se Česká republika aktivně podílela na pomoci Ukrajině a ukázala tak solidaritu s evropskými partnery.
Babišovo prohlášení o nepomoci Ukrajině se setkalo s širokým odsouzením nejen v politických kruzích, ale i mezi veřejností. Mnozí lidé na sociálních sítích vyjádřili své zklamání a obavy z toho, jaký dopad může mít tento postoj na mezinárodní vztahy České republiky. V reakci na to se objevily výzvy k mobilizaci veřejnosti a k podpoře Ukrajiny.
Premiér v demisi Fiala také upozornil na to, že pomoc Ukrajině není pouze otázkou financí, ale také otázkou lidských životů. Uvedl, že Česká republika již poskytla určité formy pomoci, včetně humanitární pomoci a podpory uprchlíků, a že je důležité v této pomoci pokračovat. Fiala vyjádřil přesvědčení, že Česká republika by měla zůstat solidární s Ukrajinou a podporovat ji v těžkých časech.
V rámci této debaty se také objevily názory, že Babišovo rozhodnutí může být motivováno politickými ambicemi a snahou získat podporu voličů, kteří se obávají o ekonomickou situaci v zemi. Někteří analytici varovali, že takový populistický přístup může mít dlouhodobé negativní důsledky pro českou zahraniční politiku a její postavení v rámci EU.
V reakci na Babišovo prohlášení se také objevily návrhy na uspořádání veřejných akcí na podporu Ukrajiny. Organizátoři těchto akcí vyzvali občany, aby se zapojili a vyjádřili svou podporu Ukrajině, která čelí vážným výzvám v důsledku ruské invaze. Tyto akce mají za cíl mobilizovat veřejnost a posílit solidaritu s Ukrajinou.
Babišovo rozhodnutí o neposkytnutí pomoci Ukrajině tak vyvolalo širokou debatu o roli České republiky v mezinárodních vztazích a o jejím závazku k podpoře demokratických hodnot. Politici napříč spektrem se shodují, že je důležité, aby Česká republika zůstala aktivní a solidární s těmi, kteří čelí agresi a porušování lidských práv.