Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) zveřejnil studii, která upozorňuje na neefektivnost současného českého kapitálového pilíře penzijního spoření. Podle této studie je systém nastaven tak, že občané musí vkládat nerealisticky vysoké částky, aby dosáhli přijatelných výnosů. Sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení zdůraznil, že extrémně nízké efektivní výnosy a vysoká poplatková zátěž činí české penzijní spoření neatraktivním.
Prokop uvedl, že současný systém penzijního spoření v České republice neplní svou základní funkci. Vysoké poplatky a nízké výnosy znamenají, že lidé musí do svých důchodových úspor investovat značné částky, aby si zajistili důstojný život ve stáří. Tento stav podle něj vede k tomu, že mnozí občané se vzdávají možnosti spořit na důchod, nebo se snaží najít alternativní způsoby, jak zabezpečit svou budoucnost.
Podle studie IDEA je český penzijní systém v porovnání s jinými evropskými zeměmi, jako je Švédsko, značně neefektivní. Švédský model penzijního spoření je považován za jeden z nejúspěšnějších v Evropě. V Švédsku mají občané možnost volby mezi různými investičními fondy, což přispívá k vyšším výnosům a větší flexibilitě. Prokop navrhuje, aby se Česká republika inspirovala tímto modelem a zavedla podobné možnosti pro své občany.
Podle Prokopa je také důležité, aby se lidé více zajímali o své penzijní spoření a aktivně se podíleli na jeho nastavení. V současnosti se mnozí spoléhají na automatické nastavení svých úspor, což může vést k neoptimálním výsledkům. Prokop doporučuje, aby lidé pravidelně kontrolovali své investice a přizpůsobovali je svým aktuálním potřebám a cílům.
Sociolog také poukazuje na to, že v České republice chybí dostatečná osvěta v oblasti penzijního spoření. Mnoho lidí nemá dostatečné znalosti o tom, jak funguje penzijní systém a jaké mají možnosti. Prokop vyzývá k větší informovanosti a vzdělávání občanů v této oblasti, aby si byli vědomi důležitosti dlouhodobého spoření a jeho vlivu na kvalitu jejich života ve stáří.
V rámci diskuse o penzijním spoření se také objevují názory na potřebu reformy celého systému. Mnozí odborníci se shodují, že současný model je zastaralý a neodpovídá potřebám moderní společnosti. Prokop v této souvislosti upozorňuje na nutnost přizpůsobení penzijního systému demografickým změnám a měnícím se ekonomickým podmínkám.
Zároveň je důležité zmínit, že české penzijní spoření čelí i dalším výzvám, jako je stárnutí populace a rostoucí náklady na důchody. Prokop varuje, že pokud se situace nezmění, může to mít vážné důsledky pro budoucí generace. Je nezbytné, aby se vláda a další instituce aktivně podílely na reformě penzijního systému a hledaly efektivní řešení.
V závěru Prokop zdůrazňuje, že klíčem k úspěšnému penzijnímu spoření je kombinace vzdělávání, osvěty a reformy systému. Pouze tak bude možné zajistit, aby lidé měli dostatečné prostředky na důstojný život ve stáří. Inspirace ze švédského modelu může být jedním z kroků, které by mohly přispět k zlepšení situace v České republice.
Podle studie IDEA je tedy jasné, že český penzijní systém potřebuje revizi a modernizaci, aby lépe vyhovoval potřebám občanů. Vzhledem k aktuálním trendům a výzvám je nezbytné, aby se o této problematice začalo aktivně diskutovat a hledat nová řešení.