Analytici ze Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) provedli rozsáhlý průzkum zaměřený na nepodložené narativy ve veřejném prostoru v období let 2023 až 2025. Cílem bylo zjistit, jaké nepravdy Češi registrují a jak moc jim důvěřují. Výsledky průzkumu přinesly zajímavé, ale i znepokojující informace o tom, jak jsou lidé ovlivněni dezinformacemi a mýty, které se šíří v české společnosti.
V rámci celkem dvanácti vln průzkumu se v průměru účastnilo 2998 respondentů. Získaná data ukazují na široké spektrum témat, která se v českém veřejném diskurzu objevují. Mezi nejvíce diskutovaná témata patří otázky týkající se zdravotních problémů, migrace a nových technologií. Průzkum se zaměřil na konkrétní případy, které vyvolaly značnou pozornost a kontroverze.
Jedním z nejvíce rozšířených mýtů, které byly zkoumány, je tvrzení o šíření černého kašle mezi ukrajinskými uprchlíky. Tento narativ se objevil v různých mediálních výstupech a na sociálních sítích, kde byl často spojován s obavami o veřejné zdraví a bezpečnost. Respondenti průzkumu byli dotazováni na to, do jaké míry považují tuto informaci za pravdivou. Výsledky ukázaly, že značná část populace má o tomto tématu zkreslené představy, což může vést k stigmatizaci určité skupiny obyvatelstva.
Dalším pozoruhodným případem, který průzkum zachytil, je mýtus o alžírské boxerce. Tato dezinformace se šířila především v souvislosti s diskusemi o sportovních událostech a imigrační politice. Respondenti byli tázáni na genderovou identitu této sportovkyně, což vyvolalo různé reakce a názory. Výsledky ukázaly, že mnoho lidí není schopno rozlišit mezi fakty a fikcí, což podtrhuje potřebu vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti.
Průzkum také zkoumal názory na elektromobily a jejich vnímanou škodlivost pro životní prostředí. V posledních letech se elektromobily staly populární alternativou k tradičním automobilům, avšak i v této oblasti se objevily různé dezinformace. Respondenti byli dotazováni na to, zda věří, že elektromobily představují větší ekologickou zátěž než automobily na fosilní paliva. Výsledky ukázaly, že i zde existuje značná míra nejasnosti a nedorozumění.
V rámci průzkumu se CEDMO zaměřilo i na další témata, jako jsou obavy z očkování, migrace a ekonomické dopady pandemie. Respondenti byli vyzváni, aby vyjádřili své názory na různá tvrzení a narativy, které se v posledních letech objevily. Získaná data ukazují, že dezinformace mají v české společnosti značnou sílu a mohou ovlivnit veřejné mínění a chování jednotlivců.
CEDMO v rámci svého výzkumu rovněž analyzovalo, jakým způsobem se dezinformace šíří a jaké kanály jsou pro jejich rozšíření nejvíce využívány. Zjistilo se, že sociální sítě hrají klíčovou roli v šíření nepodložených informací, přičemž uživatelé často sdílejí obsah bez ověření jeho pravdivosti. To podtrhuje důležitost kritického myšlení a schopnosti rozlišovat mezi důvěryhodnými a nedůvěryhodnými zdroji informací.
Výsledky průzkumu CEDMO poukazují na potřebu zvyšování povědomí o dezinformacích a jejich dopadech na společnost. Vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti se tak stává klíčovým nástrojem pro boj s dezinformacemi a posílení odolnosti veřejnosti vůči nepodloženým narativům. Organizace a instituce by měly vyvíjet úsilí na podporu informovanosti a kritického myšlení, zejména u mladší generace, která je často nejvíce vystavena vlivu digitálních médií.
Tento průzkum je součástí širšího projektu, jehož cílem je mapovat a analyzovat dezinformace ve střední Evropě. CEDMO plánuje pokračovat v monitorování veřejného diskurzu a vyhodnocování trendů v oblasti dezinformací, aby mohla poskytovat relevantní a aktuální informace pro odborníky, novináře i širokou veřejnost.