Protesty v Íránu, které se rozhořely v reakci na vládní represivní opatření, vzbudily pozornost nejen v zemi samotné, ale také u sousedních států na Středním východě. Zatímco některé vlády vyjadřují obavy z možného rozšíření nepokojů, jiné vnímají situaci jako příležitost k posílení svého postavení v regionu.
Íránské protesty, které začaly jako reakce na hospodářskou krizi a nespokojenost s autoritářským režimem, se rychle transformovaly na širší hnutí, které požaduje politické reformy a dodržování základních lidských práv. Tato situace vyvolává v sousedních zemích rozmanité reakce. Například Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, které se historicky stavěly proti íránskému vlivu v regionu, se obávají, že destabilizace Íránu by mohla mít dopad na jejich vlastní bezpečnost. Obavy se soustředí na možnost, že by chaos v Íránu mohl inspirovat podobné protesty v jejich vlastních zemích.
Na druhé straně, země jako Izrael sledují situaci s jistým optimismem. Izraelská vláda doufá, že oslabení íránského režimu by mohlo přinést příležitosti pro změnu v regionální dynamice. Izrael se již dlouho obává íránského jaderného programu a jeho vlivu na militantní skupiny v Libanonu a Sýrii. Pro Izrael je tedy jakýkoli signál oslabení íránské moci vítanou zprávou.
Dalším hráčem v této situaci jsou kurdské oblasti v Iráku a Sýrii, kde se také objevují hlasy, které vyjadřují podporu íránským protestujícím. Kurdové, kteří mají vlastní historické ambice na autonomii a nezávislost, doufají, že oslabení Íránu by mohlo posílit jejich postavení v regionu. Sledování vývoje situace v Íránu se tedy stává klíčovým prvkem pro všechny, kdo mají zájem o stabilitu a mocenské uspořádání v oblasti.
V rámci této dynamiky se také objevují obavy z toho, jak by mohly protesty v Íránu ovlivnit vztahy mezi sunnitskými a šíitskými státy. V mnoha případech se sunnitské vlády obávají, že by úspěch protestů mohl povzbudit šíitské menšiny v jejich vlastních zemích, což by mohlo vést k dalšímu napětí a konfliktům. Tato situace se stává ještě komplikovanější, když se zohlední geopolitické zájmy velmocí, jako jsou USA a Rusko, které mají své vlastní agendy v regionu.
Zatímco některé země vyjadřují podporu íránským protestujícím, jiné se snaží situaci využít ve svůj prospěch. Například Turecko, které má vlastní historické spory s Íránem, se snaží posílit své vlivy v regionu a může se snažit využít chaosu v Íránu k prosazení svých zájmů. Turecké vedení sleduje situaci s cílem zajistit, aby se jakékoli změny v Íránu neodrazily negativně na jeho vlastních ambicích.
Zatímco protesty v Íránu pokračují, otázka, jak se situace vyvine a jaké důsledky to bude mít pro regionální politiku, zůstává otevřená. Vlády na Středním východě pečlivě sledují vývoj událostí, neboť jakákoli změna v Íránu může mít dalekosáhlé důsledky pro stabilitu a bezpečnost v celé oblasti.