Obezita se stala jedním z nejvážnějších zdravotních problémů moderní doby, a to nejen v České republice, ale i na celém světě. Podle odborníků se přirozenou cestou „uzdraví“ z obezity pouze pět procent populace. Tato alarmující statistika byla zdůrazněna uznávaným internistou a obezitologem Evženem Machytkou v nedávném díle Longevity podcastu. Machytka se ve svém výkladu zaměřil na komplexnost obezity, která je nejen důsledkem nezdravého životního stylu, ale také ovlivněna hormonálními mechanismy v těle.
Obezita je definována jako nadměrné hromadění tuku, které může negativně ovlivnit zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se obezita stala globální epidemií, přičemž její prevalence se za poslední desetiletí výrazně zvýšila. V České republice trpí obezitou více než čtvrtina dospělé populace, což je v souladu s celosvětovými trendy. Machytka upozorňuje, že obezita není pouze otázkou estetického vzhledu, ale především zdravotního rizika, které zahrnuje řadu chronických onemocnění, jako jsou cukrovka, kardiovaskulární onemocnění a některé typy rakoviny.
Machytka dále vysvětluje, že hormony sytosti, jako je leptin a ghrelin, hrají klíčovou roli v regulaci tělesné hmotnosti. Leptin, který je produkován tukovými buňkami, signalizuje mozku, že je tělo nasycené, zatímco ghrelin, známý jako „hormon hladu“, je produkován žaludkem a stimuluje chuť k jídlu. V ideálním případě by tyto hormony měly udržovat rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie. Avšak u lidí trpících obezitou může být tato rovnováha narušena. Machytka upozorňuje, že mozek si na některé hormony sytosti může rychle zvyknout, což vede k tomu, že signály o nasycení nejsou dostatečně silné, a lidé tak pokračují v konzumaci potravy i přesto, že by měli být sytí.
Důsledky této hormonální dysregulace jsou dalekosáhlé. Obezita je spojena s vyššími náklady na zdravotní péči, což má negativní dopad na ekonomiku. Podle odhadů se náklady na léčbu obezity a jejích komplikací v České republice pohybují v miliardách korun ročně. Tyto náklady zahrnují jak přímé výdaje na zdravotní péči, tak i nepřímé náklady spojené s pracovní neschopností a ztrátou produktivity. Odborníci varují, že bez adekvátní intervence se situace může dále zhoršovat.
Machytka také poukazuje na to, že každé další pokus o hubnutí může mít opačný efekt. Čím více se lidé snaží zhubnout, tím více se jejich tělo brání. Tento jev, nazývaný „jo-jo efekt“, může vést k tomu, že se lidé dostanou do cyklu neúspěšných diet a ztráty motivace. V důsledku toho se zvyšuje riziko psychických problémů, jako jsou deprese a úzkosti, které mohou situaci ještě zhoršit.
V současnosti existují různé přístupy k léčbě obezity, včetně farmakologických a chirurgických metod. Machytka zdůrazňuje, že je důležité, aby pacienti byli informováni o všech dostupných možnostech a aby se rozhodovali na základě individuálních potřeb a zdravotního stavu. Kromě toho je klíčové, aby se do procesu léčby zapojili odborníci z různých oblastí, včetně dietologů, psychologů a fyzioterapeutů.
Zároveň je důležité, aby se společnost jako celek zaměřila na prevenci obezity. To zahrnuje osvětu o zdravém životním stylu, podporu fyzické aktivity a zlepšení dostupnosti zdravých potravin. Odborníci se shodují, že klíčovým faktorem v boji proti obezitě je změna životního stylu, která by měla být dlouhodobá a udržitelná.
Vzhledem k rostoucímu počtu lidí trpících obezitou je nezbytné, aby se vlády a zdravotnické instituce zaměřily na efektivní strategie pro zvládání tohoto problému. Investice do preventivních programů a vzdělávání obyvatelstva mohou přinést dlouhodobé ekonomické výhody a zlepšit celkové zdraví populace. Obezita je komplexní problém, který vyžaduje multidisciplinární přístup a spolupráci mezi různými sektory společnosti.