V posledních týdnech se situace v Íránu opět vyostřila. Anti-vládní protesty, které vypukly v reakci na vládní represivní opatření, získaly na intenzitě. V této souvislosti přichází americký prezident Donald Trump s výhružkami, že pokud íránský režim eskaluje svůj zásah proti demonstrantům, Spojené státy zasáhnou „velmi tvrdě“. Jaký dopad mají tyto hrozby na íránské protesty a jak je vnímají samotní obyvatelé?
Protesty v Íránu, které se v posledních letech objevily s různou intenzitou, jsou často vyvolány frustrací z ekonomických problémů, korupce a nedostatku svobody. Nynější vlna nespokojenosti se vyostřila po smrti Mahsy Amini, mladé ženy, která byla zatčena za údajné porušení pravidel týkajících se nošení hidžábu. Její smrt vyvolala vlnu hněvu a protesty se rozšířily do mnoha měst, kde lidé požadují nejen spravedlnost, ale i změnu režimu.
Trumpovy hrozby, ačkoliv mohou znít jako podpora pro protestující, vzbuzují v mnoha Iráncích smíšené pocity. Na jedné straně se někteří domnívají, že silná reakce ze strany USA by mohla posílit jejich boj za svobodu. Na straně druhé však existuje obava, že zahraniční intervence by mohla situaci ještě více zkomplikovat a vést k dalším represím ze strany režimu. Historie ukazuje, že intervence ze strany Západu v regionu často vedly k nečekaným a někdy katastrofálním následkům.
Íránci, kteří se odvážili vyjádřit svůj názor, uvádějí, že i když vnímají Trumpovy sliby jako projev solidarity, mají strach z toho, že by mohly vyvolat ještě tvrdší reakce ze strany íránské vlády. Režim, který se snaží udržet moc, by mohl využít hrozby ze zahraničí jako záminku k dalšímu potlačení protestů a k označení demonstrantů za „vnější nepřátele“.
Zároveň se v diskusích na sociálních sítích objevují názory, že Trumpovy hrozby by mohly přitáhnout pozornost mezinárodního společenství k situaci v Íránu. Někteří protestující doufají, že zvýšený tlak ze strany USA by mohl přimět evropské státy a další mezinárodní aktéry, aby se více angažovali a podpořili íránskou opozici.
Na druhou stranu však mnozí upozorňují na to, že zahraniční politika Spojených států vůči Íránu byla v minulosti často nejednoznačná a mnohdy kontraproduktivní. Snahy o změnu režimu v této zemi se v minulosti setkaly s neúspěchem a vedly k destabilizaci regionu. Protestující si uvědomují, že konečný úspěch jejich hnutí závisí především na jejich vlastní odhodlání a schopnosti mobilizovat podporu uvnitř země.
V rámci protestů se objevují i výzvy k tomu, aby se lidé soustředili na vlastní akce a nenechali se rozptylovat vnějším vlivem. Mnozí tvrdí, že klíčové je vybudovat silné a jednotné hnutí, které bude schopné čelit represím a přinést skutečné změny. V takovém kontextu mohou být Trumpovy hrozby vnímány jako spíše rušivý prvek, který může rozdělit protestující a oslabit jejich úsilí.
Zatímco se situace v Íránu vyvíjí, otázka, jak Trumpovy hrozby ovlivní protesty, zůstává otevřená. Zatímco někteří vidí potenciální podporu, jiní se obávají, že by mohly situaci ještě zhoršit. V každém případě je jasné, že íránská společnost prochází zásadními změnami a protesty, které se nyní odehrávají, odrážejí hluboké touhy po svobodě, spravedlnosti a změně.