Vláda Andreje Babiše přijala nový stavební zákon, který přináší zásadní změny v oblasti stavebního řízení a územního plánování. Mezi klíčovými novinkami je zavedení centrální stavební správy, která má za cíl zjednodušit a urychlit proces povolování staveb. Tento krok však vyvolává řadu otázek a obav, zejména mezi představiteli místních samospráv.
Eliška Olšáková, bývalá předsedkyně Sdružení místních samospráv a současná členka hnutí STAN, v rozhovoru na Radiožurnálu upozornila na nedostatek času, který mají obce na přizpůsobení se novým pravidlům. „Kdo bude posuzovat nepodstatné změny, jestli opravdu jsou nepodstatné, když se k tomu nebudou vyjadřovat dotčené orgány? To jsou velké otazníky, na to, jak krátká doba na přeměnu je,“ uvedla Olšáková.
Nový stavební zákon přináší také definici kategorie pro velké developery, což podle Olšákové může mít dalekosáhlé důsledky pro místní samosprávy a jejich schopnost ovlivňovat rozvoj svých území. Zatímco cílem vlády je zrychlit a zjednodušit procesy, obce se obávají, že ztrácejí kontrolu nad důležitými rozhodnutími, která se týkají jejich území.
Podle Olšákové je klíčové, aby se samosprávy měly možnost vyjádřit k plánovaným změnám a aby byly brány v potaz jejich názory. „Je důležité, aby se nezapomínalo na místní kontext a specifika jednotlivých regionů. Každé území má svá specifika, a proto je nezbytné, aby se k plánovaným změnám vyjadřovaly i dotčené orgány,“ dodala.
V rámci nového stavebního zákona se také počítá s digitalizací procesů, což by mělo přispět k větší efektivitě. Nicméně, jak upozorňuje Olšáková, i tento krok vyžaduje čas a přípravu ze strany obcí. „Digitalizace je sice krok správným směrem, ale je třeba mít na paměti, že ne všechny obce mají potřebné technické zázemí a znalosti, aby se mohly rychle adaptovat na nové technologie,“ uvedla.
Zavedení centrální stavební správy má také za cíl snížit byrokracii a zjednodušit procesy, které se často protahují na dlouhé měsíce či dokonce roky. Olšáková však varuje, že zjednodušení by nemělo být na úkor kvality a důkladnosti posuzování. „Je důležité, aby se nezapomínalo na ochranu životního prostředí a na potřeby obyvatel. Rychlost nesmí převážit nad kvalitou a bezpečností,“ dodala.
Podle Olšákové je také zásadní, aby byly stanoveny jasné postupy pro posuzování změn a aby se zajistila transparentnost celého procesu. „Obce potřebují mít jasné informace o tom, jakým způsobem budou moci ovlivnit rozhodování o stavebních projektech, které se jich týkají,“ konstatovala.
Nový stavební zákon se také dotýká územního plánování, které bude podléhat novým pravidlům. Olšáková upozorňuje, že územní plány by měly být flexibilní a schopné reagovat na měnící se potřeby obyvatel. „Je důležité, aby územní plánování nebylo rigidní a aby umožňovalo rozvoj a adaptaci na nové podmínky,“ řekla.
V současné době se obce snaží připravit na implementaci nového stavebního zákona, avšak časový rámec je podle Olšákové velmi krátký. „Mnoho obcí nemá dostatek kapacit a zkušeností, aby se mohly rychle přizpůsobit novým pravidlům. Je nezbytné, aby stát poskytl podporu a školení pro pracovníky stavebních úřadů,“ dodala.
Vláda se snaží reagovat na kritiku a zajišťuje, že bude probíhat další diskuse s představiteli samospráv. Nicméně, jak Olšáková zdůrazňuje, je důležité, aby se na tyto diskuse dostalo dostatečné množství času a prostoru pro vyjádření obav a návrhů ze strany obcí.
Zatímco cílem nového stavebního zákona je zjednodušení a urychlení procesů, obavy z nedostatečné kontroly a kvality posuzování zůstávají. Eliška Olšáková se domnívá, že je klíčové, aby se v procesu zapojili všichni relevantní aktéři a aby se zajistila rovnováha mezi rychlostí a kvalitou. „Bez kvalitního posuzování a zapojení místních samospráv hrozí, že se mohou objevit problémy, které budou mít dlouhodobé důsledky pro naše území,“ uzavřela.