V nedávném vysílání Českého rozhlasu Plus se filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd České republiky vyjádřil k aktuálnímu stavu svobody slova v české společnosti. V rámci projektu Českého rozhlasu a Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, nazvaného „Společnost nedůvěry: svoboda slova“, se Koblížek zaměřil na problematiku nenávistných projevů a dezinformací, které se šíří zejména prostřednictvím sociálních sítí.
Koblížek upozornil na to, že většina Čechů podporuje omezení svobody slova v případech, kdy se jedná o nenávistné projevy nebo výzvy k násilné změně politického systému. Tato podpora vychází z obavy o bezpečnost a stabilitu společnosti, která je v posledních letech vystavena rostoucímu tlaku ze strany extremistických názorů a dezinformací. Podle Koblížka je důležité diskutovat o tom, jakým způsobem je možné najít rovnováhu mezi ochranou svobody slova a ochranou před nenávistí a násilím.
V rámci diskuse Koblížek zdůraznil, že sociální sítě představují nový fenomén, který zásadně mění způsob, jakým se nenávist a dezinformace šíří. „Na sociálních sítích je útok mnohem silnější, než byl dříve. V minulosti bylo mnohem obtížnější dosáhnout na široké publikum s extremistickými názory. Dnes je to otázka několika kliknutí,“ uvedl Koblížek. Tento nový způsob šíření informací, který je charakterizován rychlostí a dostupností, má podle něj zásadní dopad na veřejnou debatu a vnímání pravdy.
Koblížek také hovořil o tom, jak se mění hranice svobodného projevu. V minulosti byla svoboda slova chápána jako základní právo, které je nutné chránit za každou cenu. Dnes se však podle něj objevuje stále více hlasů, které volají po regulaci a omezení projevů, které mohou být považovány za nenávistné nebo škodlivé. „Je to složitá situace, kdy se musíme ptát, co ještě patří do svobody slova a co už je za jejími hranicemi,“ dodal Koblížek.
V rámci výzkumu, který byl součástí projektu „Společnost nedůvěry: svoboda slova“, se ukázalo, že veřejnost je stále více znepokojena šířením dezinformací a nenávistných projevů. Většina respondentů vyjádřila názor, že by měla existovat určitá regulace, která by chránila jednotlivce a společnost před negativními dopady těchto projevů. Koblížek však varoval před přílišným zjednodušením této problematiky. „Musíme být opatrní, abychom neztratili ze zřetele základní principy svobody slova, zatímco se snažíme chránit společnost před nenávistí,“ uvedl.
Dalším důležitým aspektem, který Koblížek zmínil, je role médií a novinářů v této diskusi. Podle něj mají média klíčovou úlohu v boji proti dezinformacím a nenávistným projevům. „Média by měla být zodpovědná za to, co publikují, a měla by se snažit o objektivní a pravdivé zpravodajství. Je to jejich povinnost vůči veřejnosti,“ řekl Koblížek. V současné době se však čelí výzvám, jako je tlak na novináře, ztráta důvěry veřejnosti a rostoucí konkurence ze strany alternativních informačních zdrojů.
Koblížek také upozornil na to, že v době, kdy se informace šíří rychleji než kdy dříve, je důležité, aby lidé byli schopni kriticky hodnotit zdroje informací, které konzumují. „Vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti je klíčové. Lidé by měli být schopni rozpoznat dezinformace a manipulativní obsahy, které mohou být prezentovány jako pravda,“ dodal.
V závěru diskuse Koblížek vyzval k otevřené a konstruktivní debatě o svobodě slova a jejích hranicích. Podle něj je nezbytné, aby se společnost aktivně zapojila do diskuse o tom, jakým způsobem chceme chránit svobodu projevu, aniž bychom ohrozili základní hodnoty demokracie a lidských práv. Vzhledem k rostoucímu počtu nenávistných projevů a dezinformací je podle něj klíčové, aby se veřejnost, média a instituce spojily v úsilí o ochranu demokratických hodnot a podporu zdravé veřejné debaty.