Růst výnosů českých státních dluhopisů bývá často vysvětlován obavami investorů z vývoje veřejných financí. Vyšší rozpočtové schodky by podle této interpretace znamenaly větší nabídku státního dluhu a investoři by za jeho držbu požadovali vyšší rizikovou prémii. Dostupná tržní data ale podle Hospodářských novin naznačují, že za pohybem výnosů může být především změna očekávání ohledně měnové politiky.
Výnos dluhopisu je úrok, který trh požaduje za zapůjčení peněz státu. U delších splatností do něj vstupuje očekávaný vývoj krátkodobých sazeb České národní banky, inflace i takzvaná termínová prémie. Ta kompenzuje investora za nejistotu spojenou s delší dobou splatnosti. Samotný růst výnosů proto nemusí znamenat, že trh považuje české veřejné finance za výrazně rizikovější.
ČNB zatím rychlé zpřísnění neslibuje
ČNB v červnu zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta. V srpnu ji bankovní rada ponechala beze změny. Aktuální rozhodnutí tak představuje první zvýšení sazeb po předchozím období jejich stability, nikoli začátek předem oznámené série rychlých kroků.
Letní prognóza ČNB počítá pro letošní rok s inflací dvě procenta a pro rok 2027 s 2,5 procenta. Inflace by se podle centrální banky měla na začátku příštího roku dočasně zvýšit ke třem procentům a následně se vrátit do blízkosti cíle. S prognózou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých tržních úroků. Pro takzvaný tříměsíční PRIBOR, tedy sazbu používanou jako referenční úrok na peněžním trhu, ČNB předpokládá v průměru 3,7 procenta v roce 2026 a 3,9 procenta v roce 2027.
Prostor pro další zvýšení sazeb přesto nezmizel. Centrální banka sleduje zejména vývoj jádrové inflace, tedy růst cen očištěný o nejvíce kolísavé položky, mzdovou dynamiku, úvěrovou aktivitu a ceny nemovitostí. Člen bankovní rady Jan Kubíček uvedl, že možnost dalšího zvýšení zůstává otevřená, zároveň ale nevidí důvod ke spěchu.
Rozpočet zůstává jedním z faktorů
Veřejné finance mohou výnosy ovlivňovat i bez přímého dopadu na rozhodnutí ČNB. Ministerstvo financí vykázalo ke konci srpna schodek státního rozpočtu 186,1 miliardy korun. Vyšší náklady na obsluhu dluhu by se do rozpočtu promítaly postupně, protože stát dluh refinancuje při splatnosti jednotlivých emisí, nikoli celý najednou.
Podle Českého statistického úřadu dosáhla meziroční inflace v srpnu 2,0 procenta. Číslo je v blízkosti inflačního cíle ČNB a samo o sobě neposkytuje důvod k rychlému zvyšování sazeb. O dalším vývoji proto rozhodne především to, zda se vyšší růst cen služeb a mezd začne trvale promítat do celkové inflace. Tržní očekávání mohou být správná, současná prognóza centrální banky však rychlou sérii zvýšení sazeb nepředpokládá.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.