Island bude 29. srpna v celostátním referendu rozhodovat o tom, zda má obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Hlasování se netýká samotného členství v unii, ale pouze návratu k přístupovým rozhovorům, které Reykjavík před více než deseti lety přerušil. Výsledek referenda má poradní charakter, uvedla islandská Národní volební komise.
Pokud většina voličů podpoří obnovení rozhovorů a Island s Evropskou unií následně dojedná podmínky vstupu, má se konat druhé referendum. V něm by občané rozhodovali přímo o přistoupení země k EU. Podle islandské vlády má nynější hlasování odpovědět na otázku, zda má země vůbec mandát se k jednacímu stolu vrátit.
Debata se na ostrově vede zejména o bezpečnosti, hospodářské situaci, měně a kontrole přírodních zdrojů. Podle stanice Deutsche Welle se zastánci jednání odvolávají na proměněné mezinárodní prostředí a na možnost posílit ukotvení Islandu v evropské spolupráci. Island je členem NATO, ale nemá vlastní armádu. S Evropskou unií už nyní úzce spolupracuje také v bezpečnostní a zahraničněpolitické oblasti.
Odpůrci varují především před možným dopadem členství na rybolov. Přístup k bohatým lovištím v severním Atlantiku a pravomoc rozhodovat o rybolovných kvótách patří dlouhodobě k citlivým tématům islandské politiky. Agentura AP připomněla, že právě obavy ze sdílení rybolovných zdrojů s plavidly z jiných evropských zemí byly jedním z důvodů, proč Island po desetiletí neusiloval o členství v EU.
Úzké vazby bez členství
Island podal žádost o členství v Evropské unii v červenci 2009, v době po finanční krizi, která zemi silně zasáhla. Přístupová jednání byla zahájena v roce 2010. Po změně vlády v roce 2013 však byla pozastavena a v roce 2015 islandská vláda požádala, aby země nebyla nadále považována za kandidátský stát. Evropská komise uvádí, že před přerušením procesu bylo otevřeno 27 vyjednávacích kapitol, z nichž 11 bylo předběžně uzavřeno.
Země nicméně není od evropských struktur vzdálena. Je členem Evropského sdružení volného obchodu a prostřednictvím Dohody o Evropském hospodářském prostoru se účastní jednotného trhu EU. Dohoda umožňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Island je rovněž součástí schengenského prostoru. Členství v EHP ale zemi nedává zastoupení při rozhodování institucí Evropské unie.
Do kampaně vstupují také domácí ekonomické obavy. Islandská centrální banka v červenci uváděla meziroční inflaci 5,2 procenta, zatímco její cíl činí 2,5 procenta. Základní úroková sazba byla od května na úrovni 7,75 procenta. Pro část zastánců užších vazeb s EU je proto důležitá debata o malé islandské koruně a nákladech financování, kritici naopak zdůrazňují význam vlastní měnové a hospodářské politiky.
Referendum vyhlásil parlament Alþingi na návrh vlády premiérky Kristrún Frostadóttir. Současný kabinet vznikl po parlamentních volbách v listopadu 2024 a do svého programu zahrnul uspořádání hlasování o pokračování přístupového procesu. Ať bude výsledek jakýkoli, neznamená bezprostřední změnu vztahu Islandu k Evropské unii. Kladné rozhodnutí by otevřelo prostor pro nová jednání, jejichž délka i konečná podoba by závisely na dohodě Reykjavíku a členských států EU.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.