Léky ze skupiny agonistů receptoru GLP-1, mezi které patří například semaglutid prodávaný jako Ozempic a Wegovy nebo tirzepatid známý pod názvy Mounjaro a Zepbound, mohou po vysazení rychle ztrácet část svého kardiovaskulárního přínosu. Naznačuje to rozsáhlá analýza zdravotních záznamů amerických veteránů s diabetem 2. typu, o níž informoval ScienceDaily. Výsledky vyšly v časopise BMJ Medicine.
GLP-1 je hormon, který mimo jiné podporuje uvolňování inzulinu po jídle a pomáhá regulovat hladinu glukózy i pocit sytosti. Jeho účinky napodobují takzvaní agonisté receptoru GLP-1, tedy léky, které se vážou na stejný buněčný receptor a aktivují jej. Používají se především při léčbě diabetu 2. typu a některé z nich také k léčbě obezity.
Výzkumníci sledovali více než 333 000 pacientů s diabetem 2. typu a porovnávali jejich výsledky podle toho, zda v léčbě pokračovali, nebo ji přerušili. Sledovaným ukazatelem byly takzvané závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody, což je souhrn infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí. Analýza využila metodu označovanou jako emulace cílové klinické studie: z observačních dat se pokusila napodobit porovnání léčebných skupin, přesto však nemůže plně nahradit randomizovanou klinickou studii.
Riziko se podle výsledků zvyšovalo s délkou přerušení léčby. Po šesti měsících bylo přibližně o čtyři procenta vyšší než u pacientů, kteří v užívání pokračovali. Po jednom roce činil rozdíl asi 14 procent a po dvou letech dosáhl 22 procent. Do sledovaného souhrnu patřily infarkty, mrtvice a úmrtí. Výsledek tedy neznamená, že po vysazení léku utrpí infarkt nebo mrtvici každý pacient, ale že se v analyzované skupině zvýšilo relativní riziko těchto událostí.
Studie zároveň neprokazuje, že samotné vysazení léku je přímou příčinou pozdějších příhod. Lidé, kteří léčbu přerušili, se mohli od těch, kteří pokračovali, lišit zdravotním stavem, věkem, závažností diabetu, dostupností péče nebo důvodem, proč lék přestali užívat. Výzkum také neumožňuje s jistotou určit, jakou roli hrálo opětovné přibývání na váze, zhoršení glykémie nebo změny krevního tlaku a dalších rizikových faktorů.
Výsledky zapadají do dřívějších zjištění, podle nichž se po vysazení GLP-1 léků často vrací část ztracené hmotnosti a mohou se zhoršovat některé metabolické ukazatele. Současně ale nelze závěry automaticky přenést na všechny uživatele těchto přípravků, zejména na lidi, kteří je užívají pouze kvůli obezitě bez diabetu 2. typu. Studie především upozorňuje, že přerušení léčby je klinicky významná změna, kterou by měl pacient řešit s lékařem, nikoli svévolně ukončit užívání.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.