Západní Evropa letos zaznamenala nejvyšší průměrnou teplotu za souhrnné období června a července od začátku měření. Podle unijní služby Copernicus dosáhl průměr pro region 21,62 stupně Celsia a překonal dosavadní rekord z roku 2022. Za mimořádně teplým začátkem léta stály opakované vlny veder, které od května zasáhly velkou část západní a střední Evropy.
Informovala o tom agentura AP s odkazem na Copernicus Climate Change Service, klimatickou službu programu Evropské unie Copernicus. Vysoké teploty se v uplynulých měsících spojovaly se suchem, rozsáhlými požáry a nízkými průtoky řek v několika zemích. Snímky z Německa, Maďarska i Británie v posledních dnech ukazovaly vyschlou vegetaci a výrazně snížené hladiny velkých evropských toků, včetně Rýna a Dunaje.
Horko se opakovalo od května
Copernicus už dříve označil letošní červen za nejteplejší červen v historii měření pro západní Evropu. Průměrná teplota tehdy dosáhla 20,74 stupně Celsia, tedy o 3,06 stupně více, než činí průměr za roky 1991 až 2020. Silná vlna veder zasáhla region ve druhé polovině června, po nezvykle horkém květnu, a další období extrémních teplot následovalo na začátku července.
Podle klimatologů z Evropského střediska pro střednědobou předpověď počasí, které službu Copernicus provozuje, nad západní Evropou dlouhodobě přetrvávaly tlakové výše. Ty zadržovaly horký vzduch nad pevninou a zároveň omezovaly tvorbu oblačnosti i srážky. Vysychající půda pak přestává účinně ochlazovat okolí odpařováním vody, takže se horko může dále zesilovat. Tento mechanismus propojil dlouhé období bez deště s mimořádnými teplotami.
Rekordy se neomezily na pevninu. Červenec přinesl také nejvyšší průměrnou teplotu mořské hladiny v mimopolárních oceánech, tedy v oblastech bez sezonně zaledněných vod. Copernicus ji vyčíslil na 20,96 stupně Celsia. Dosavadní červencový rekord z roku 2023 činil 20,89 stupně. Služba uvedla, že k mimořádně vysoké teplotě oceánů přispívá rozvíjející se jev El Niño v rovníkovém Pacifiku, ale také dlouhodobé oteplování klimatu způsobené lidskou činností.
Průměrná globální teplota vzduchu u zemského povrchu v červenci dosáhla 16,90 stupně Celsia. Šlo o druhý nejteplejší červenec v záznamech Copernicu, shodný s červencem 2024. Podle AP je rok 2026 zatím ve světovém srovnání třetím nejteplejším rokem, po letech 2024 a 2025. Konečné pořadí se však může do konce roku změnit.
Teplé oceány mohou prodlužovat období vysokých teplot na souši a dodávají více energie počasovým systémům. Copernicus upozorňuje, že zvyšují odpařování a mohou posilovat riziko intenzivních srážek, záplav i mořských vln veder. Ty představují dlouhodobě nezvykle teplé podmínky v moři a mohou zatěžovat pobřežní ekosystémy i rybolov. V západní Evropě se nyní souběžně projevují dopady horka, nedostatku srážek a oteplování mořské hladiny.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.