Rozsáhlé lesní a travní požáry, které v červenci 2026 zasáhly části Španělska a Francie, ukázaly, jak se může spojit vegetace narostlá po vlhkém období, následné vysychání, vedro a silný vítr. Satelitní snímky a terénní hlášení zachytily rychlé šíření ohně zejména ve španělských provinciích Ávila a Madrid a v oblasti Gironde jihozápadně od Bordeaux. Podle materiálu NASA Earth Observatory patřily tyto události k nejrozsáhlejším a nejvíce narušujícím požárům, jaké obě země za několik desetiletí zažily.
Požár v Ávile podle španělských úřadů spálil zhruba 50 000 hektarů. Když se 24. července spojil s požáry v sousedních provinciích, celková spálená plocha dosáhla přibližně 77 000 hektarů, tedy rozlohy srovnatelné s New Yorkem. Snímek z družice Landsat 9 z 29. července zachytil rozsáhlé spáleniště v okolí Burgohonda západně od Madridu. Přístroj OLI na palubě družice měří odražené záření v několika pásmech; snímek ve falešných barvách umožňuje lépe odlišit spálenou vegetaci od nepoškozeného porostu.
Podobně závažná situace nastala západně od Bordeaux. Jeden z tamních požárů spálil přes 42 000 hektarů a vyžádal si rozsáhlé evakuace. Ke konci července evidoval European Forest Fire Information System ve Francii více než 90 000 hektarů ploch zasažených požáry, což bylo podle dat tohoto systému více než v jiných požárních sezonách posledních desetiletí. Samotná plocha spáleniště však nevysvětluje, proč se některé ohně chovají nepředvídatelně. Podstatné jsou také vlastnosti paliva a počasí v době šíření.
Od vlhké zimy k vysušenému palivu
Analýza The State of Wildfires Project popisuje průběh, který její autoři označují jako hydroklimatický návrat. Nadprůměrné zimní srážky podpořily růst trav, keřů i podrostu. Během pozdního jara pak srážek ubývalo a teploty stoupaly. Dodatečně narostlá biomasa postupně ztrácela vodu, ale v krajině zůstala jako hořlavé palivo. V první červencové vlně veder dosahovaly v některých částech Španělska denní teploty 35 až 41 °C, místy až 43 °C. Poryvy větru v jižním i severním Španělsku přitom místy dosáhly rychlosti 65 km/h.
Taková posloupnost neznamená, že samotné vydatné srážky požáry způsobují. Zvyšují však množství vegetace, která může při dalším dlouhém suchu vyschnout. O tom, zda požár vznikne, rozhodují i zdroje zapálení, stav krajiny a zásahy lidí. Po vzniku ohně ale kombinace vysoké teploty, nízké vlhkosti, vyschlého porostu a větru zásadně ovlivňuje rychlost jeho šíření i možnosti hašení.
Mrak vytvářený teplem požáru
Ve Francii se 25. července nad mimořádně intenzivním požárem vytvořil pyrokumulonimbus. Jde o bouřkový mrak vznikající tehdy, když prudký výstup horkého vzduchu, kouře, popela a vodní páry z požáru vystoupá do velké výšky a rozvine se do konvektivního oblaku. Teplo požáru zde funguje jako zdroj energie pro silné proudění vzhůru. Takový útvar může měnit místní proudění vzduchu, vytvářet silné sestupné poryvy a za určitých okolností také blesky, které mohou zapálit další ohniska.
Vznik pyrokumulonimbu proto není jen výrazným vizuálním jevem, ale komplikací pro hasiče i letecké prostředky. Studie zveřejněná v časopise npj Climate and Atmospheric Science sestavila celosvětový soupis těchto jevů z let 2013 až 2023. Autoři potvrdili 761 událostí pomocí satelitních pozorování a dalších dat. Kouř z nich vystupoval do výšek přibližně 8 až 18 km; u 414 případů se dostal nejméně do blízkosti tropopauzy, tedy rozhraní mezi troposférou a stratosférou, nebo výše.
Tato studie nehodnotila konkrétní francouzský požár z července 2026 ani neurčuje jeho příčiny. Ukazuje však, že pyrokumulonimby jsou zvláštní kategorií extrémního požárního počasí s dopady od bezprostředního ohrožení zásahových týmů až po transport kouře do vyšších vrstev atmosféry. Autoři zároveň upozornili na omezení dosavadního soupisu: malé nebo noční případy mohou satelitní a komunitní monitorování přehlédnout. V souboru z let 2013 až 2023 také nenalezli jednoznačný dlouhodobý trend v celkovém počtu těchto oblaků, což samo o sobě nedovoluje odvozovat vývoj jejich četnosti v budoucnu.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.