Dlouhotrvající sucho a vlny horka srazily hladinu Rýna na mimořádně nízké hodnoty a zhoršují podmínky pro zásobování německého průmyslu. Nákladní lodě na nejdůležitější evropské vnitrozemské vodní cestě nemohou plout plně naložené, aby se vyhnuly najetí na mělčinu. Přeprava stejného objemu zboží proto vyžaduje více plavidel, což zdražuje logistiku zejména pro chemický, ocelářský a energetický sektor.
Podle Deutsche Welle patří Rýn k hlavním spojnicím mezi přístavem Rotterdam v Nizozemsku a průmyslovými podniky v západním a jihozápadním Německu. Německé vnitrozemské vodní cesty sice zajišťují zhruba pět procent přepravy zboží v zemi, pro některé druhy nákladů jsou však obtížně nahraditelné. Jde především o uhlí, rudy, ropné produkty, chemikálie, obilí a další hromadné suroviny, které se po řece přepravují ve velkých objemech.
Klíčovým místem je měrná stanice Kaub ve středním toku Rýna, kde se rozhoduje o tom, jak hluboko mohou naložené lodě sedět ve vodě. Na přelomu července a srpna tam hladina podle médií klesla na rekordně nízkou úroveň. Plavba nebyla plošně zastavena, lodě však musely výrazně omezit náklad. Agentura Reuters už v červenci uváděla, že některá plavidla vyplouvala jen s malou částí obvyklého nákladu a sazby za přepravu mezi Rotterdamem a německým Karlsruhe prudce vzrostly.
Průmysl omezuje výrobu i mění dopravu
Problémy se již promítly do provozu velkých podniků. Ocelářská společnost Thyssenkrupp Steel v červenci sdělila agentuře Reuters, že v závodě v Duisburgu mírně snížila výrobu ve vysokých pecích kvůli omezeným dodávkám surovin. Firma zároveň přerušila provoz vlastních tlačných souprav a využila externí lodě s menším ponorem. Chemický koncern BASF, který má rozsáhlý výrobní areál v Ludwigshafenu přímo u Rýna, musel podle dřívějších informací navyšovat počet nasazených plavidel, protože každé z nich mohlo převézt méně materiálu.
Slabá splavnost se tak přidává k problémům německé ekonomiky, jejíž průmyslová výroba se zotavuje jen pozvolna. Kielský institut pro světovou ekonomiku na konci července odhadl, že pokud nízká hladina přetrvá, může ve třetím čtvrtletí snížit výkon německé ekonomiky o 0,1 až 0,2 procentního bodu. Institut upozornil, že železnice ani silniční doprava nedokážou v krátké době převzít celý objem přepravy po vodě. Kapacita železnice je omezená a přesun nákladů na silnice znamená další náklady i vyšší zátěž dopravní infrastruktury.
Statistický úřad Destatis letos oznámil, že německá vnitrozemská plavba v roce 2025 přepravila 171,6 milionu tun zboží, meziročně o 1,3 procenta méně. Šlo o nejnižší objem od znovusjednocení Německa v roce 1990. Největší část přepravy stále připadala na kapalné ropné produkty a chemické výrobky. Právě odvětví závislá na pravidelných dodávkách po řece proto mohou být výkyvy vodních stavů zasažena citelněji než ostatní části ekonomiky.
Nynější situace připomíná zejména sucho z roku 2018, kdy nízká hladina Rýna narušila dodávky surovin do průmyslových závodů a zvýšila ceny přepravy. Kielský institut tehdy vyčíslil dopad sucha na německý hrubý domácí produkt přibližně na 0,4 procentního bodu. Některé firmy od té doby investovaly do lodí s menším ponorem, vytvořily zásoby a rozšířily možnosti alternativní dopravy. Tyto kroky však při dlouhém období extrémně nízké vody nemohou plně nahradit běžnou kapacitu říční přepravy.
Německá vláda v polovině července spustila celostátní informační systém NIWIS pro sledování nízkých vodních stavů. Platforma má poskytovat údaje o situaci na řekách a podzemních vodách a pomoci úřadům, podnikům i obcím lépe reagovat na nedostatek vody. Aktuální sucho ale ukazuje, že nízké stavy Rýna nejsou pouze problémem lodní dopravy: zasahují dodavatelské řetězce, výrobu a náklady podniků v době, kdy se největší evropská ekonomika snaží obnovit růst.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.