Více než 16 tisíc ukrajinských civilistů, které Rusko zadrželo během války proti Ukrajině, zůstává nadále zbaveno svobody. Uvedla to náměstkyně generálního tajemníka OSN pro lidská práva Claudia Fuentes Julio na pondělním neformálním jednání Rady bezpečnosti OSN. Podle agentury AP jde o odhad, protože pracovníci OSN nemají přístup do ruských zařízení, kde jsou lidé drženi.
Fuentes Julio uvedla, že značná část zadržovaných civilistů je držena bez kontaktu s okolím a na základě důvodů, které nejsou v souladu s mezinárodním právem. Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Otázka válečných zajatců, zadržovaných civilistů a pohřešovaných osob zůstává jedním z dlouhodobých humanitárních důsledků konfliktu.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva od začátku invaze vyslechl po propuštění 910 ukrajinských válečných zajatců a 403 civilních zadržovaných. Více než 95 procent dotázaných válečných zajatců a 85 procent civilistů popsalo mučení nebo jiné špatné zacházení, často opakované. Zaznamenány byly také případy sexuálního násilí, nedostatku potravin a nedostatečné zdravotní péče.
OSN hovoří o pokračujícím rozsáhlém a systematickém mučení ukrajinských civilních vězňů i příslušníků ukrajinské armády. Už zpráva Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině zveřejněná v září 2025 popsala výpovědi propuštěných civilistů o bití, elektrických šocích, fingovaných popravách, nucených stresových polohách a výhrůžkách násilím vůči nim či jejich rodinám.
Úmrtí ve vazbě a omezený přístup
Ženevský úřad OSN podle Fuentes Julio zdokumentoval popravy 129 ukrajinských válečných zajatců na počátku jejich zajetí. Dalších 48 ukrajinských vojáků zemřelo ve vazbě v důsledku mučení, odepření zdravotní péče nebo jiných nelidských podmínek. Údaje se týkají případů, které se organizaci podařilo zdokumentovat, skutečný rozsah porušování práv proto nemusí být znám.
Monitorovací mise OSN v únoru uvedla, že z 380 propuštěných civilních zadržovaných, s nimiž vedla rozhovory, jich 321 popsalo mučení nebo špatné zacházení. Mise rovněž evidovala nejméně 40 civilistů, kteří zemřeli v ruské vazbě. Podle OSN ruské úřady výrazně omezují kontakt vězňů s rodinami a přístup nezávislých pozorovatelů do míst internace.
Jednání Rady bezpečnosti svolaly Lotyšsko a Británie. Vystoupili na něm také lidé, kteří byli v ruském zajetí. Krymskotatarská aktivistka Leniie Umerova popsala, že po zadržení byla převážena mezi několika zařízeními. Ukrajinský voják Khuan Leyva Garsiya, jenž se po obraně mariupolských oceláren Azovstal dostal do ruského zajetí, hovořil o bití, ponižování a dalších formách nátlaku.
OSN upozornila i na případy špatného zacházení s ruskými válečnými zajatci na Ukrajině. Z rozhovorů s 816 ruskými a 57 válečnými zajatci z dalších zemí podle Fuentes Julio vyplývá, že přibližně polovina z nich uvedla mučení či špatné zacházení, převážně při prvotním zadržení a výslechu. Monitoři OSN ale uvedli, že po převozu do ukrajinských oficiálních detenčních zařízení podmínky obecně odpovídají mezinárodnímu humanitárnímu právu.
Ruská zástupkyně při OSN Maria Zabolotskaya obvinění odmítla a prohlásila, že ruské ozbrojené síly mezinárodní humanitární právo dodržují. Zároveň vinila Ukrajinu z mučení ruských zajatců a jednání označila za součást kampaně proti Moskvě. Ukrajinský zástupce Volodymyr Pavlichenko naopak vyzval k návratu všech válečných zajatců a civilních zadržovaných, včetně odvlečených dětí.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.