Od podpisu Ochridské rámcové dohody uplynulo ve čtvrtek 13. srpna 25 let. Ujednání z roku 2001 zastavilo ozbrojený konflikt mezi bezpečnostními silami tehdejší Makedonie a povstalci z řad etnických Albánců. Dohoda se stala základem současného uspořádání Severní Makedonie, které má zaručovat účast početných menšin na veřejném životě. Podle Deutsche Welle však analytici i po čtvrtstoletí upozorňují, že vztahy mezi komunitami zůstávají citlivé.
Boje propukly na jaře 2001 a zasáhly zejména oblasti u Tetova, Kumanova a okolí Skopje. Konflikt si podle podkladů organizace Pro Peace vyžádal více než 200 obětí a vedl k vysídlení části obyvatel. Rámcovou dohodu uzavřely 13. srpna 2001 čtyři hlavní politické strany za mezinárodního zprostředkování. Její text vychází z principu, že stabilitu země mohou zajistit pouze mírová politická řešení a že mnohonárodnostní charakter státu musí být promítnut do veřejných institucí.
Dohoda přinesla změny ústavy a zákonů. Posílila samosprávy, zavedla princip spravedlivého zastoupení komunit ve státní správě a stanovila mechanismy takzvané dvojí většiny při rozhodování parlamentu o otázkách dotýkajících se menšin. Zaměřila se také na používání jazyků, vzdělávání a zákaz diskriminace. Albánci představují druhou nejpočetnější skupinu v zemi: při posledním sčítání v roce 2021 se k albánské národnosti přihlásilo 446 245 z celkem 1 836 713 obyvatel.
Bezpečnostní situace se od roku 2001 zásadně změnila a ozbrojený konflikt se neobnovil. Politický systém však nadále stojí na dohodách mezi stranami, které oslovují jednotlivé etnické skupiny. Odborná debata se proto soustředí nejen na právní záruky, ale i na to, zda vedly k hlubšímu sbližování společnosti. Akademická analýza zveřejněná letos v časopise Nationalism and Ethnic Politics popsala zemi jako formálně stabilní systém sdílení moci, který zároveň provázejí silné postavení stran a nedostatky v odpovědnosti institucí.
Jedním z nejcitlivějších témat zůstává zákon o používání jazyků z roku 2019, jenž rozšířil užívání albánštiny ve státních institucích. Jeho části napadli oponenti u Ústavního soudu, což v roce 2024 vyvolalo protesty a varování albánských politických představitelů před narušením rovnováhy nastavené Ochridskou dohodou. Benátská komise Rady Evropy v březnu 2025 poskytla soudu stanovisko k evropským a mezinárodním standardům pro používání menšinových jazyků ve veřejném životě a soudnictví.
Sporné zůstává i praktické naplňování principu spravedlivého zastoupení. Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve svém letošním hodnocení uvedlo, že vláda na konci června 2025 dokončila návrh zákona o spravedlivém a přiměřeném zastoupení. Norma má zajistit, aby složení veřejných institucí odpovídalo etnické struktuře obyvatelstva. Zpráva zároveň upozornila, že náborová pravidla zaměřená na zastoupení komunit nesmějí oslabovat požadavek odbornosti, efektivity a nezávislosti institucí.
Mezietnické vztahy jsou součástí širších problémů země na cestě do Evropské unie. Evropská komise ve zprávě o Severní Makedonii za rok 2025 vyzvala k pokračování reforem v oblasti právního státu a veřejné správy. Evropský parlament letos zároveň apeloval na další zlepšování postavení komunit, které nejsou ve většině, a na účinnější potírání nenávistných projevů. Ochridská dohoda tak zůstává nejen připomínkou ukončení konfliktu, ale i rámcem, podle něhož se posuzuje fungování mnohonárodnostního státu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.