Česká republika se ve World Happiness Report 2026 umístila na 20. místě ze 147 hodnocených zemí. Zpráva založená na datech Gallup World Poll porovnává průměrné hodnocení vlastního života za roky 2023 až 2025. Česko tak zůstalo ve stejné pozici jako v předchozím vydání žebříčku. Podle pořadatelů tím pokračuje přibližování životní spokojenosti ve střední a východní Evropě úrovni západoevropských zemí.
První místo obsadilo devátý rok po sobě Finsko, jehož obyvatelé ohodnotili svůj život v průměru známkou 7,764 z deseti. Ve dvacítce se kromě Česka objevilo také Slovinsko na 18. příčce. Světová zpráva neřadí země podle výše příjmů ani výkonu ekonomiky, ale výhradně podle odpovědí lidí na otázku, jak hodnotí kvalitu svého života na stupnici od nuly do deseti.
Hospodářské podmínky nicméně s životní spokojeností souvisejí. Autoři World Happiness Report při vysvětlování rozdílů mezi státy pracují vedle HDP na obyvatele také se zdravou délkou života, možností opřít se o blízké lidi, vnímanou svobodou rozhodování, štědrostí a vnímáním korupce. Vyšší ekonomická výkonnost tedy sama o sobě nezaručuje vyšší pozici v žebříčku. Ukazuje to i srovnání zemí s podobnou úrovní HDP, které se v hodnocení života liší podle sociálních vztahů, důvěry a fungování institucí.
Výkon ekonomiky je blízko průměru Unie
Podle nejnovějších údajů Eurostatu bylo české HDP na obyvatele po zohlednění rozdílných cenových hladin v roce 2025 méně než deset procent pod průměrem Evropské unie. Ukazatel je vyjádřen v paritě kupní síly, což je přepočet používaný pro mezinárodní srovnání reálného objemu ekonomiky. Odstraňuje vliv toho, že stejné zboží a služby stojí v jednotlivých zemích rozdílné částky.
Česko se tím zařadilo do skupiny zemí, kde byl HDP na obyvatele těsně pod unijním průměrem; vedle něj Eurostat uvádí například Francii, Itálii, Španělsko a Kypr. Nad průměrem Unie zůstaly mimo jiné Nizozemsko, Dánsko, Rakousko, Německo, Švédsko a Finsko. Hrubý domácí produkt však měří především ekonomickou aktivitu, nikoli přímo životní úroveň domácností nebo jejich pocit spokojenosti.
Pro posouzení materiální situace domácností Eurostat používá také skutečnou individuální spotřebu na obyvatele. Ta zahrnuje statky a služby, které lidé skutečně spotřebují, bez ohledu na to, zda je přímo zaplatili sami, stát nebo neziskové organizace. Patří sem například veřejně financované zdravotnictví či vzdělávání. Tento ukazatel je pro porovnání životní úrovně vhodnější než samotné HDP, protože lépe zachycuje rozsah služeb dostupných obyvatelům.
Pandemie přerušila sbližování ekonomik
Eurostat ve své červnové analýze uvádí, že rozdíly v HDP na obyvatele mezi státy Unie se do roku 2019 převážně zmenšovaly. V letech 2020 a 2021 se však znovu rozšířily, což statistický úřad spojuje s dopady pandemie covidu-19. Od roku 2022 se rozdíly opět snižovaly a v roce 2025 dosáhl rozptyl mezi zeměmi nejnižší úrovně za celé sledované období od roku 2015.
Na vztah mezi prosperitou a životní spokojeností upozornila také datová vizualizace týdeníku Ekonom, která srovnávala letošní World Happiness Report s údaji o HDP jednotlivých zemí. Z dostupných mezinárodních statistik vyplývá, že ekonomická úroveň vytváří pro kvalitu života důležité podmínky, zejména prostřednictvím příjmů, veřejných služeb a zdravotní péče. O konečném hodnocení vlastního života ale rozhodují i faktory, které ukazatele národního důchodu nezachytí.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.