Inflační očekávání patří k nejdůležitějším ukazatelům důvěry v měnovou politiku. Zachycují, jaký růst cen v budoucnu předpokládají domácnosti, firmy nebo finanční analytici. Pokud lidé a podniky věří, že Česká národní banka dokáže inflaci ve středním období vrátit poblíž dvouprocentního cíle, nemusí na krátkodobé cenové výkyvy reagovat výrazným zvyšováním mezd a cen.
Rizikem je naopak situace, kdy se vyšší inflace začne považovat za trvalý jev. Domácnosti pak mohou požadovat rychlejší růst mezd, aby ochránily své reálné příjmy. Firmy se mohou snažit promítnout vyšší mzdové a další náklady do cen. Tak vzniká zpětná vazba mezi cenami a mzdami, označovaná jako cenově-mzdová spirála. Nejde přitom o automatický důsledek každého rychlejšího růstu mezd. Podstatné je, zda mzdy rostou výrazně rychleji než produktivita a zda podniky dokážou vyšší náklady absorbovat.
ČNB ve své letní prognóze zveřejněné v srpnu očekává průměrnou inflaci v Česku v roce 2026 na úrovni dvou procent. Pro rok 2027 předpovídá 2,5 procenta a pro rok 2028 2,4 procenta. Centrální banka zároveň uvedla, že se inflace bude na většině prognózovaného období pohybovat mírně nad jejím dvouprocentním cílem. V září její prognóza počítala s meziroční inflací 2,2 procenta.
Pro důvěryhodnost měnové politiky je důležité, zda se krátkodobě vyšší očekávání nepromění v dlouhodobý trend. ČNB proto sleduje několik skupin respondentů. Očekávání domácností zjišťuje v rámci evropského spotřebitelského průzkumu, názory podniků získává společně se Svazem průmyslu a dopravy a očekávání finančních analytiků zjišťuje vlastním pravidelným šetřením. Podle centrální banky může ztráta důvěry vést k vyšší současné poptávce, silnějším mzdovým požadavkům i rychlejšímu přenosu nákladů do cen.
Česká ekonomika přitom čelí výrazné mzdové dynamice. Podle ČNB vzrostly nominální mzdy v letech 2024 i 2025 shodně o 6,6 procenta a v prvním čtvrtletí 2026 jejich růst zrychlil na 8,1 procenta. Centrální banka uvádí, že dlouhodobě rovnovážný růst mezd slučitelný s plněním inflačního cíle činí přibližně 4,5 procenta. Současně ale upozorňuje, že od konce roku 2019 do prvního čtvrtletí 2026 vzrostla průměrná nominální mzda po sezonním očištění přibližně o 45 procent, zatímco reálné mzdy se za stejné období zvýšily jen o 1,5 procenta.
Rychlejší růst mezd tak sám o sobě neznamená rozběhnutou cenově-mzdovou spirálu. Část růstu souvisí s doháněním předchozího propadu kupní síly a s dlouhodobým přibližováním české ekonomiky vyspělejším zemím. Rozhodující bude, zda se mzdové požadavky a cenotvorba začnou odchylovat od vývoje produktivity a zda se inflační očekávání vzdálí od cíle. Právě jejich ukotvení je podle ČNB podmínkou, aby měnová politika nemusela na každý cenový šok reagovat výraznějším zpřísněním úrokových sazeb.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.