Irácká vláda čelí rostoucímu tlaku na financování mezd státních zaměstnanců a penzí poté, co omezení lodní dopravy v Hormuzském průlivu výrazně zasáhlo vývoz ropy z jižní části země. Ropa přitom tvoří přibližně 90 procent veřejných příjmů Iráku. Podle Deutsche Welle se výplaty ve veřejném sektoru a penze týkají zhruba pětiny z více než 46 milionů obyvatel země.
Před válkou mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy s Izraelem na straně druhé Irák vyvážel kolem 3,5 milionu barelů ropy denně, převážně přes jižní terminály a Hormuzský průliv. Výpadek tohoto směru připravil státní rozpočet o hlavní zdroj deviz, které Bagdád potřebuje nejen na provoz státu, ale také na dovoz a stabilizaci kurzu iráckého dináru.
Irácký ministr zahraničí Fuád Husajn už v červnu varoval, že při pokračujícím omezení vývozu přes Hormuz může země narazit na vážné potíže se splácením mezd. V rozhovoru pro místní stanici Al-Sharqiya News uvedl, že stát tehdy financoval výplaty z rezerv, emisí dluhopisů a domácího zadlužení. Deutsche Welle zároveň upozornila, že měsíční náklady na mzdy, penze a sociální systém dosahují zhruba devíti bilionů iráckých dinárů.
Nouzové financování a oslabené příjmy
Podle informací agentury Reuters, které zveřejnil ekonomický portál Zawya, připravovalo ministerstvo financí nouzový plán založený na domácích i zahraničních půjčkách a na zvýšení příjmů mimo ropný sektor. Poradce premiéra Mudhar Saleh tehdy odhadl měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji státu na 9,5 miliardy dolarů. Domácí úvěry mohou podle něj krátkodobě pokrýt platy a běžné výdaje, zároveň ale hrozí, že omezí likviditu bank a zdraží financování pro soukromý sektor.
Státní společnost SOMO za první čtyři měsíce letošního roku vykázala vývoz asi 236 milionů barelů ropy, tedy v průměru 1,9 milionu barelů denně. Ve stejném období před rokem šlo přibližně o 406 milionů barelů. Příjmy z letošních lednových až dubnových dodávek dosáhly kolem 16 miliard dolarů. Irák sice patří mezi největší producenty Organizace zemí vyvážejících ropu, jeho rozpočet je však dlouhodobě závislý na příjmech z jejího prodeje.
Napětí se projevilo také v jižní provincii Basra, kde na konci června pracovníci ropného sektoru zablokovali vstup do ropného pole Zubair kvůli nevyplaceným nárokům. Nejde o plošné protesty všech státních zaměstnanců, případ ale ukázal citlivost mzdové otázky v zemi, jejíž veřejné finance stojí především na ropě. Dřívější zpoždění výplat v Iráku v minulosti vedla k demonstracím a stávkám, zejména v autonomním Kurdistánu.
Vývoz přes Turecko má výpadek jen zmírnit
Bagdád proto hledá cesty, jak obejít Perský záliv. Část ropy začal přepravovat v cisternách přes Sýrii a omezené objemy posílá severním ropovodem do tureckého středomořského přístavu Ceyhan. Irák a Turecko 1. srpna uzavřely roční dohodu, která má zajistit minimální přepravu 750.000 barelů denně ropovodem Kirkúk–Ceyhan. Podle agentury AP dosahoval vývoz touto trasou před dohodou pouze zhruba 200.000 barelů denně.
Nový objem by představoval výrazné zlepšení, stále by však nedosáhl předválečné exportní kapacity země. Vláda proto jedná i o delších projektech: mezi zvažovanými variantami je propojení ropných polí v Basře se západoiráckou Hadíthou a dále s tureckým Ceyhanem či syrským přístavem Banijás. Takové stavby ale nemohou vyřešit bezprostřední nedostatek peněz ve státní pokladně. Pro vládu premiéra Alího Zajdího tak zůstává klíčové, zda se podaří zajistit pravidelný vývoz ropy dříve, než se nouzové financování promítne do výplat státních zaměstnanců a omezení veřejných projektů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.