Sucho v Česku nelze hodnotit jen podle toho, zda pršelo v posledních dnech. Rozhodující je dlouhodobá vodní bilance krajiny, stav půdy i vysoký výpar při vedrech. Na tento rozdíl upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v podcastu Hospodářských novin. Aktuální data projektu Intersucho ukazují, že Palmerův index intenzity sucha, který sleduje dlouhodobý stav s využitím srážek i dalších faktorů hydrologické bilance, dosáhl v červenci hodnoty minus 4,9. Hodnota pod minus čtyři znamená extrémní sucho. ([podcasty.hn.cz](https://podcasty.hn.cz/c1-67916220-ze-bylo-sucho-vzdycky-tragicke-nepochopeni-rozsahu-problemu-rika-miroslav-trnka-z-ustavu-vyzkumu-globalni-zmeny))
Intersucho uvádí, že dlouhé a intenzivní periody sucha Česko zaznamenalo například po roce 2015 i kolem roku 1835. Současná situace se však vyznačuje pokračujícím propadem dlouhodobého ukazatele a výrazně nízkou půdní vlhkostí. V posledních deseti dnech spadlo na většině území nejvýše 20 milimetrů srážek. Lokálně to pomohlo svrchní vrstvě půdy, na celém území ale zůstává vláha snížená. Relativní nasycení půdy je pod deseti procenty na 63 procentech republiky, tedy blízko bodu vadnutí, kdy rostliny již nedokážou z půdy získávat dostatek vody. ([intersucho.cz](https://www.intersucho.cz/runtime/cache/files/original/t/tydenni-aktuality-od-tymu-intersucho-32-2026-20260811131751.pdf))
Riziko pro sklizeň i chov zvířat
Pro zemědělství se nedostatek vláhy promítá do rozdílů mezi regiony, půdami i jednotlivými plodinami. Podle hlášení reportérů Intersucha ze stavu k 2. srpnu byly očekávané ztráty výnosů vyšší než 40 procent ve 23 okresech. Dalších 16 okresů hlásilo možné ztráty od 30 do 40 procent a ve 20 okresech se očekával pokles o 10 až 30 procent. Jde o průběžné hodnocení dopadů sucha, nikoli o konečnou celostátní sklizeňovou bilanci. ([intersucho.cz](https://www.intersucho.cz/cs/ceska-republika/aktualni-stav-dopady-na-zemedelstvi/jhm/))
Nejhorší stav reportéři popisovali zejména na západě a jihozápadě Čech a na jihu Moravy. Sucho zasahuje obiloviny, řepku, kukuřici, brambory, cukrovku, sóju, slunečnici, révu i ovocné stromy. Zvlášť citelný je nedostatek pícnin, tedy plodin určených ke krmení zvířat, a slabý růst luk a pastvin. Některé podniky proto začaly dříve přikrmovat hospodářská zvířata a upozorňují na riziko nedostatku sena, slámy a dalších objemných krmiv. To zvyšuje náklady živočišné výroby, pokud farmy musí krmivo nahrazovat vlastními zásobami nebo nákupem. ([intersucho.cz](https://www.intersucho.cz/cs/ceska-republika/aktualni-stav-dopady-na-zemedelstvi/jhm/))
Podle nejnovějšího týdenního přehledu Intersucha z 11. srpna se výjimečné až extrémní půdní sucho vyskytovalo na 63 procentech území. Model tehdy předpokládal, že se jeho rozsah může při přetrvávajících nadprůměrných teplotách rozšířit až na 80 procent republiky. Předpověď zároveň počítala s návratem maximálních teplot k hranici 35 stupňů Celsia. Vysoké teploty urychlují výpar, a mohou tak snižovat přínos i těch srážek, které přijdou pouze lokálně nebo v podobě krátkých bouřek. ([intersucho.cz](https://www.intersucho.cz/runtime/cache/files/original/t/tydenni-aktuality-od-tymu-intersucho-32-2026-20260811131751.pdf))
Stres pro lesy a vodní hospodářství
Dopady se netýkají pouze polí. Monitoring DendroNetwork, který Intersucho zveřejnilo v aktuálním přehledu, evidoval vodní stres prakticky ve všech lesích v Česku. Bez stresu byla pouze dvě procenta území, zatímco 92 procent lesních porostů se nacházelo ve vysokém až extrémním stresu. U 73 procent porostů byl zaznamenán podprůměrný až extrémně nízký růst. Dlouhodobý nedostatek vody tak může omezovat přírůstek dřeva, tedy množství nově vytvořené dřevní hmoty. ([intersucho.cz](https://www.intersucho.cz/runtime/cache/files/original/t/tydenni-aktuality-od-tymu-intersucho-32-2026-20260811131751.pdf))
Vedro a vyschlá vegetace zvyšují také nebezpečí vzniku a šíření požárů. Intersucho pro období do 19. srpna očekávalo na velké části země vysoké riziko, přičemž na neděli předpokládalo nejvyšší stupeň požárního rizika až na 80 procentech území. Současně se připravují nástroje pro dlouhodobé hospodaření s vodou. CzechGlobe a státní podnik Povodí Moravy chtějí využít digitální model povodí Dyje k testování variant rozdělování vody, manipulace na nádržích či podpory vsakování. Podle studií citovaných Intersuchem by celkový objem odtoku v povodí Dyje mohl do konce století klesnout až o 30 procent, což by se týkalo zásobování obyvatel, zemědělství i průmyslu. ([intersucho.cz](https://www.intersucho.cz/runtime/cache/files/original/t/tydenni-aktuality-od-tymu-intersucho-32-2026-20260811131751.pdf))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.