Společná intervence Spojených států a Japonska na devizovém trhu, jejímž cílem bylo posílit japonský jen, znovu obrátila pozornost investorů k americkým státním dluhopisům. Japonsko je jejich největším zahraničním držitelem. Podle posledních dostupných dat amerického ministerstva financí mělo na konci května v portfoliu americké vládní cenné papíry za 1,143 bilionu dolarů. Jejich objem se proti dubnu snížil o 66,8 miliardy dolarů. ([ticdata.treasury.gov](https://ticdata.treasury.gov/resource-center/data-chart-center/tic/Documents/slt_table5.html?_hsmi=2))
Japonské úřady a americká administrativa na přelomu července a srpna koordinovaně nakupovaly jeny, aby omezily propad japonské měny. Jen předtím oslabil na nejnižší úrovně vůči dolaru zhruba za čtyři desetiletí. Po zásahu se kurz krátce posunul až k 155 jenům za dolar, později však část zisků ztratil. Agentura AP uvedla, že k oslabení jenu přispíval především výrazný rozdíl mezi úrokovými sazbami v USA a Japonsku, který zvýhodňuje investice v dolarech. ([finance.yahoo.com](https://finance.yahoo.com/markets/currencies/articles/yens-sudden-jump-puts-traders-011311074.html?utm_source=openai))
Hospodářské noviny upozornily, že americká část operace podle zachycených podkladů nemusela pracovat s prodejem dolarů, ale s prodejem eur a nákupem jenů. Tento technický postup by sám o sobě nezvyšoval nabídku dolarů na devizovém trhu. Americké ani japonské úřady však veřejně nepotvrdily, že vedle podpory kurzu sledovaly zásah také konkrétní cíl na trhu amerických dluhopisů. Z dostupných informací proto nelze takový motiv považovat za potvrzený. ([nazory.hn.cz](https://nazory.hn.cz/c1-67917000-usa-a-japonsko-mozna-intervencemi-nebranily-pouze-jen-ve-hre-byly-i-vynosy-americkych-dluhopisu))
Proč jsou japonské prodeje důležité
Japonsko při obraně měny potřebuje prostředky v dolarech, za které nakupuje jeny. Jednou z možností je prodej dolarových aktiv, včetně amerických státních dluhopisů. Vyšší nabídka dluhopisů by při jinak stejných podmínkách snižovala jejich cenu a zvyšovala výnos. Výnos je roční zhodnocení požadované investorem; u dluhopisů se pohybuje opačně než jejich cena. Vyšší výnosy současně zdražují financování americké vlády a mohou se promítat i do sazeb úvěrů v ekonomice.
Tento vztah popsal také ekonomický server Axios s odkazem na analytiky trhu. Podle nich mohla být účast Washingtonu motivována snahou zabránit tomu, aby rozsáhlejší japonské prodeje amerických dluhopisů zvýšily jejich výnosy. Jde ale o analytickou interpretaci, nikoli o oficiálně sdělený důvod intervence. ([axios.com](https://www.axios.com/2026/08/11/yen-treasury-intervention-yields))
Aktuální objem japonského zásahu zatím oficiálně znám není. Japonské ministerstvo financí zveřejňuje data o devizových intervencích se zpožděním. Za období od 29. června do 29. července nevykázalo žádnou operaci; zásah na konci července a začátku srpna tedy do těchto zveřejněných statistik ještě nespadá. Další týdenní přehled přeshraničních obchodů s cennými papíry má ministerstvo podle svého harmonogramu publikovat 20. srpna. ([mof.go.jp](https://www.mof.go.jp/policy/international_policy/reference/feio/data/monthly/20260731.html))
Kontextem je i dlouhodobě vysoká zahraniční investiční pozice Japonska. Americké ministerstvo financí ve své lednové zprávě uvedlo, že čistá zahraniční investiční pozice Japonska dosáhla v červnu 2025 zhruba 3,6 bilionu dolarů, což odpovídalo 87 procentům hrubého domácího produktu. Japonské instituce proto patří mezi významné hráče nejen na devizovém trhu, ale také na trhu zahraničních dluhopisů. ([home.treasury.gov](https://home.treasury.gov/system/files/136/January-2026-FX-Report.pdf))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.