Sucho a vysoké teploty se v Česku letos spojily v mimořádně nepříznivou kombinaci pro zemědělství, lesnictví, zásobování vodou i část průmyslu. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že březen a duben 2026 byly nejsušším takovým obdobím od roku 1961. Červen pak byl s průměrnou teplotou 19,1 stupně Celsia o 2,6 stupně teplejší než normál z let 1991 až 2020 a v řadě od roku 1961 třetí nejteplejší. Na stanici Doksany naměřili 28. června nové absolutní maximum pro Česko, 41,9 stupně Celsia.
Podle klimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který je také jedním ze spoluautorů projektu Intersucho, není problémem pouze nedostatek srážek. Vysoké teploty urychlují výpar vody z půdy a zvyšují spotřebu vláhy vegetací. Hospodářské noviny v rozhovoru s Trnkou upozornily, že nízké nasycení půdy vodou se v létě 2026 neprojevovalo jen v tradičně ohrožených nížinách, ale také na Českomoravské vrchovině. Rostliny pak místo běžného růstu zasychají a nižší přírůstky zaznamenávají také lesní porosty.
Nejrychleji se dopady promítají do zemědělství. Ministerstvo zemědělství už v květnu kvůli přetrvávajícímu suchu upravilo podmínky pro zemědělské podniky. Umožnilo jim za určitých okolností využít biomasu z některých neprodukčních ploch a nepokosených trvalých travních porostů pro zajištění krmivové základny hospodářských zvířat. Opatření reagovalo na omezenou produkci píce. Resort zároveň upozornil, že červnové srážky nedokázaly plně vyrovnat předchozí deficit a letošní výnosy se mohou mezi regiony výrazně lišit.
Vedro a sucho však nejsou jen problémem polí. Nízké průtoky omezují vodní dopravu a zvyšují tlak na hospodaření s vodou v povodích. Teplejší voda v tocích má zároveň nižší schopnost přirozeného čištění, což zhoršuje podmínky pro vodní ekosystémy a komplikuje nakládání s odpadními vodami. Pro podniky závislé na dostatku vody to znamená vyšší význam vlastních zdrojů, úspor ve výrobě, recirkulace vody i zabezpečení odběrných míst. V krajním případě mohou omezení odběrů dopadnout na provoz firem i veřejné služby.
Investice do vodní infrastruktury
Stát na adaptaci reaguje dalšími výdaji. Vláda podle informací Státního pozemkového úřadu projednala zprávu, podle níž veřejný sektor vydal v roce 2025 na opatření proti suchu přibližně 26,8 miliardy korun, meziročně o pět miliard více. Peníze směřovaly mimo jiné do opatření v krajině, hospodaření se srážkovou vodou, vodárenské infrastruktury a zabezpečení zdrojů pro zásobování obyvatel i fungování průmyslu.
Ministerstvo zemědělství letos v srpnu obnovilo příjem žádostí do dotační výzvy zaměřené na výstavbu a zabezpečení vodárenské infrastruktury. Na projekty přidalo dalších 400 milionů korun poté, co obce původní výzvu vyčerpaly rychle. Podpora je součástí programu na zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Pravidla pro řešení nedostatku vody upravuje od roku 2021 také vodní zákon: krajské komise pro sucho mohou při splnění podmínek vyhlásit stav nedostatku vody a vydávat potřebná opatření.
Ekonomické dopady se proto netýkají pouze aktuální sklizně. Delší období s nedostatkem vody zvyšují náklady zemědělcům, lesníkům, obcím i průmyslovým podnikům a vyžadují investice do retenčních opatření, závlah, vodovodních sítí a úprav výroby. ČHMÚ i Ministerstvo zemědělství ve svých letošních vyhodnoceních potvrzují, že kombinace dlouhodobého srážkového deficitu a extrémního horka zvyšuje zranitelnost krajiny. Výsledný dopad na ekonomiku bude záviset také na dalším vývoji srážek, průtoků a na rozsahu škod v jednotlivých regionech.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.