Bezpilotní letoun, který 8. srpna explodoval krátce po vstupu do bulharského vzdušného prostoru, přiletěl z území Rumunska. K výbuchu došlo u obce Kardam nedaleko hranice a v blízkosti Transbalkánského plynovodu. Podle bulharských úřadů se zařízení zřítilo přibližně 200 metrů od rumunské kompresní stanice a asi jeden kilometr od bulharského zařízení na stejném plynovodu.
Bulharské ministerstvo obrany po předběžném zkoumání trosek uvedlo, že šlo pravděpodobně o dron typu Maya, který ukrajinské ozbrojené síly používají jako návnadu. Taková zařízení mají odvádět pozornost protivzdušné obrany a pomáhat při průniku úderných dronů k ruským cílům. Podle bulharských představitelů nic nenasvědčuje tomu, že by stroj mířil proti Bulharsku úmyslně.
Bulharský náčelník obrany Emil Eftimov podle agentury Anadolu uvedl, že dron mohl být odkloněn působením systémů elektronického boje. Rumunské ministerstvo obrany současně oznámilo, že jeho radarové systémy nezaznamenaly žádný vzdušný prostředek, který by z Rumunska přeletěl do Bulharska. Okolnosti letu tak zůstávají předmětem dalšího vyšetřování.
Problém pro NATO i bulharskou vládu
Událost vyvolala otázky ohledně schopnosti Bulharska sledovat a vyhodnocovat malé a pomalu letící bezpilotní prostředky. Země je členem NATO a Evropské unie, její ozbrojené síly však dlouhodobě čelí nedostatku moderní techniky a pomalému postupu některých modernizačních projektů. Právě drony představují pro armády nový problém: jejich pořízení je relativně levné, mohou létat v malé výšce a jejich zachycení bývá nákladnější než samotný útok.
Incident u plynovodu navíc zapadá do širšího obrazu, v němž se boje na Ukrajině stále častěji dotýkají území členských států NATO. V květnu ruský dron nesoucí výbušninu zasáhl obytný dům v rumunském Galați, městě poblíž ukrajinské hranice. Rumunsko následně posílilo dohled nad černomořským pobřežím a v létě několikrát zasahovalo proti dronům, které narušily jeho vzdušný prostor.
Pro Sofii je případ citlivý také politicky. Nová vláda premiéra Rumena Radeva v červnu oznámila, že Bulharsko už nemůže poskytovat Ukrajině další rozsáhlou vojenskou ani finanční pomoc nad rámec dříve schválených závazků. Radev, bývalý prezident a někdejší velitel bulharského letectva, dlouhodobě tvrdí, že válku nelze vyřešit dodávkami zbraní a že přednost má diplomacie. Zároveň ale jeho vláda zdůrazňuje význam vlastní obrany a závazků v NATO.
Výbuch u hranice proto v Bulharsku neotevřel jen otázku odpovědnosti za konkrétní incident. Ukázal také, že ochrana kritické infrastruktury a vzdušného prostoru vyžaduje rychlejší sdílení informací mezi spojenci a účinnější prostředky proti dronům. NATO v červenci oznámilo, že členské země v příštích pěti letech investují přes 40 miliard dolarů do schopností určených k boji proti bezpilotním prostředkům a do výcviku jejich obsluh.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.