Kaspické moře obklopují Rusko, Kazachstán, Turkmenistán, Írán a Ázerbájdžán. Přestože se v běžné řeči označuje za moře, z právního hlediska má zvláštní status. Pětice pobřežních států se na něm dohodla v roce 2018, kdy v kazašském Aktau podepsala Úmluvu o právním statusu Kaspického moře. Dokument neudělil žádné zemi pevně stanovený podíl na celé vodní ploše.
Úmluva rozlišuje teritoriální vody, rybolovná pásma a společné vody. Každý stát má mít teritoriální vody o šířce nejvýše 15 námořních mil a na ně navazující rybolovné pásmo široké deset námořních mil. Zbývající část vodní plochy má zůstat společná. Plavidla pobřežních zemí v ní mohou podle dohody plout a využívat ji k lodní dopravě.
Jedním z hlavních politických výsledků dohody je zákaz přítomnosti ozbrojených sil zemí, které nemají na Kaspickém moři pobřeží. Pobřežní státy se zároveň zavázaly, že jejich území nebude využíváno k akcím namířeným proti jinému signatáři. Dohoda se týká také spolupráce v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu, organizovanému zločinu a pašování.
Největší část nevyřešených otázek se týká mořského dna a podzemních zdrojů. Úmluva stanoví, že jejich rozdělení mají státy dohodnout mezi sebou na základě mezinárodního práva. Neurčuje však jednu společnou hranici pro celé Kaspické moře. Jednotlivé země proto uzavíraly také dvoustranné nebo třístranné dohody, které upravují konkrétní části dna.
Právě tento postup vedl k rozdílnému postavení jednotlivých států. Rusko, Kazachstán a Ázerbájdžán si hranice některých sektorů dna vymezily v samostatných dohodách. Sporné zůstávají především některé oblasti mezi Ázerbájdžánem, Turkmenistánem a Íránem. Na jejich řešení se dál pracuje v rámci jednání všech pěti pobřežních zemí. Podle kazašského ministerstva zahraničí se na schůzce pracovní skupiny v Ašchabadu v září 2025 projednávala mimo jiné metodika určování přímých základních linií.
Vymezení dna má význam hlavně kvůli ropě a zemnímu plynu. Kaspická oblast patří k významným nalezištím těchto surovin a hranice sektorů rozhodují o tom, kdo může ložiska těžit a za jakých podmínek. Spory proto ovlivňují také plánované dopravní a energetické projekty, včetně záměrů na přepravu plynu přes Kaspické moře. Podle agentury Deutsche Welle dohoda z Aktau zmírnila dlouholetý spor, úplné rozdělení moře mezi pět států ale nepřinesla.
Vedle právních a energetických otázek sílí také ekologické problémy. Hladina Kaspického moře v posledních desetiletích klesá, což ohrožuje přístavy, pobřežní infrastrukturu i mokřadní ekosystémy. V listopadu 2025 vstoupil v platnost protokol k regionální úmluvě o ochraně životního prostředí, který zpřísnil pravidla pro posuzování přeshraničních dopadů velkých projektů. Odpověď na otázku, komu Kaspické moře patří, tak zůstává rozdělena mezi společná pravidla pro vodní plochu a postupně vyjednávané hranice mořského dna.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.