Ázerbájdžán sází na granátová jablka jako na jeden z vývozních artiklů, které by měly podpořit rozvoj ekonomiky mimo tradiční těžbu ropy a zemního plynu. Podle stanice Euronews chce země svou produkci spojit s jednotnou značkou a výrazněji se prosadit na zahraničních trzích, kde soupeří mimo jiné s Íránem, Tureckem a Španělskem.
Údaje Ázerbájdžánské asociace producentů a vývozců granátových jablek uvádějí, že celková hodnota vývozu čerstvých plodů i zpracovaných výrobků dosáhla v roce 2025 zhruba 54,8 milionu dolarů, což odpovídá přibližně 48,2 milionu eur. Organizace eviduje produkci ve 14 hospodářských regionech země. Sklizeň činila 187.137 tun a sady s granátovníky zaujímaly více než 23.000 hektarů.
Největší část produkce pochází z oblastí Absheron, Mil-Mughan a Shirvan-Salyan. Samotný region Absheron podle asociace vyprodukoval přes 93.000 tun. Nejvyšší výnosy na hektar zaznamenal region Gazakh-Tovuz, kde se pěstování rozvíjí v odlišných klimatických podmínkách než v hlavních pěstitelských oblastech.
Čerstvé ovoce i zpracované výrobky
Klíčovou položkou zůstává čerstvé ovoce. Ázerbájdžán v roce 2025 vyvezl téměř 36.000 tun čerstvých granátových jablek v hodnotě přes 35 milionů dolarů. Vedle toho vyvážel šťávu, jejíž objem přesáhl 10.500 tun a hodnota dosáhla 14,65 milionu dolarů. Menší podíl připadl na kompoty a další produkty ze zpracovaného ovoce. Právě vyšší podíl zpracování má výrobcům umožnit získat z úrody větší přidanou hodnotu.
Hlavním odbytištěm je Rusko, kam zamířilo více než 83 procent vývozu čerstvých granátových jablek. Na druhém místě byla Gruzie se zhruba 7,5 procenta a následovala Ukrajina s podílem necelých šesti procent. Čerstvé plody podle asociace putovaly v roce 2025 celkem do sedmi významných zahraničních destinací. Závislost na ruském trhu však znamená, že producenti jsou citliví na vývoj poptávky i obchodní podmínky v jediné zemi.
Granátové jablko má v Ázerbájdžánu také kulturní význam. V oblasti Göyçay se každoročně koná slavnost Nar Bayrami věnovaná plodům, jejich tradičnímu využití a symbolice. Mezinárodní organizace UNESCO tuto tradici v roce 2020 zapsala na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Země zároveň disponuje širokou odrůdovou základnou: ázerbájdžánská Akademie věd dříve uváděla, že v zemi vzniklo téměř 200 místních odrůd vyšlechtěných tradičními postupy i vědeckou selekcí.
Rozvoj exportu granátových jablek zapadá do širší politiky diverzifikace ázerbájdžánského vývozu. Státní statistický výbor uvedl, že vývoz nezahrnující ropu a plyn dosáhl v roce 2025 hodnoty 3,63 miliardy dolarů, meziročně o 8,1 procenta více v běžných cenách. Vývoz zemědělských produktů se podle státního přehledu zvýšil o 26,7 procenta na jednu miliardu dolarů. Celkový export čerstvého ovoce vzrostl o 21,4 procenta.
Granátová jablka přitom nejsou největší zemědělskou exportní položkou země. V žebříčku neropného vývozu za rok 2025 patřila mezi nejvýznamnější produkty rajčata, zlato a močovina. Pěstování granátovníků má ale vedle obchodního významu i silné místní zázemí a výrobci se snaží využít spojení tradičního produktu s prodejem čerstvého ovoce, šťáv a dalších potravinářských výrobků na nových trzích.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.