Evropská centrální banka (ECB), která určuje měnovou politiku pro země používající euro, ve čtvrtek 23. července ponechala své tři klíčové úrokové sazby beze změny. Depozitní sazba zůstává na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,40 procenta a mezní zápůjční facilita na 2,65 procenta.
Rada guvernérů uvedla, že výhled cen energií je velmi proměnlivý a stále výrazně vyšší než před konfliktem na Blízkém východě. ECB podle svého prohlášení pečlivě sleduje intenzitu a délku energetického šoku i jeho nepřímé dopady na ceny zboží, služeb a mezd. Banka zároveň zdůraznila, že chce ve střednědobém horizontu stabilizovat inflaci na svém dvouprocentním cíli.
Podle agentury Deutsche Welle banka rozhodnutím přerušila sérii kroků, které měly omezit dopad dražší ropy a dalších energií na spotřebitelské ceny. ECB zvýšila sazby o čtvrt procentního bodu už na svém červnovém zasedání. Nyní podle vyjádření prezidentky ECB Christine Lagardeové vyhodnocuje nové údaje a nechává si prostor pro další postup.
Inflace v eurozóně v červnu zpomalila na 2,8 procenta z květnových 3,2 procenta. Pokles se týkal také některých hlavních složek indexu. Meziroční růst cen energií se snížil z 10,8 na 8,5 procenta a inflace u potravin klesla z 1,9 na 1,5 procenta. Jádrová inflace, která nezahrnuje energie a potraviny, se snížila z 2,6 na 2,4 procenta.
Centrální banka ale upozornila, že dosavadní údaje nemusejí zachycovat plný dopad energetického zdražení. Vyšší náklady podle ní postupně zatěžují firmy, které mohou začít zdražovat své výrobky a služby. ECB proto očekává, že inflace zůstane nad cílem i v první polovině roku 2027. Poté by měla klesat, pokud ceny energií oslabí a růst ostatních cen se zmírní.
Rozhodnutí o sazbách podle ECB neznamená předem stanovený kurz pro další měsíce. Rada chce postupovat na základě nových dat a jednotlivá zasedání posuzovat samostatně. Do dalšího rozhodování se promítnou zejména údaje o inflaci, hospodářském růstu, mzdách, spotřebitelských očekáváních a úvěrových podmínkách.
ECB zároveň varovala, že delší období vysokých cen energií by mohlo snížit reálné příjmy domácností, spotřebu a investice. Ekonomický růst podle ní v nejbližší době zůstane mírný. V květnu činila nezaměstnanost v eurozóně 6,2 procenta, tedy téměř historicky nízkou hodnotu, průzkumy však naznačují zhoršující se očekávání firem i domácností ohledně trhu práce.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.