Technologické soupeření mezi Spojenými státy a Čínou se přesouvá do další fáze. Čínské společnosti představují nové modely umělé inteligence, které se podle odborníků v některých úlohách přibližují systémům amerických firem OpenAI a Anthropic. Jejich výhodou má být především nižší cena, otevřenější přístup a možnost provozovat je na vlastním hardwaru.
Mezi firmy, které v posledních měsících přitáhly pozornost, patří Moonshot AI s modelem Kimi K3 nebo Z.ai, jež uvedla model GLM-5.2. Čínské modely se podle agentury Reuters začínají prosazovat také u některých amerických firem. Zájem podporuje jejich dostupnost a takzvané otevřené váhy, díky nimž mohou uživatelé systém upravovat a provozovat bez přímé závislosti na poskytovateli.
Washington na rychlý postup čínského sektoru reaguje zostřením rétoriky. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Spojené státy prověří, zda čínské společnosti při vývoji svých modelů neporušily práva k duševnímu vlastnictví. Pokud se podezření potvrdí, mohou podle něj přijít sankce. Američtí představitelé zároveň zvažují omezení používání některých čínských modelů ve Spojených státech.
Sporná metoda získávání schopností
Jedním z hlavních sporů je takzvaná distilace. Při této metodě se menší model učí z odpovědí a chování výkonnějšího systému. Samotná technika může být v některých případech legitimní součástí vývoje, americká vláda však tvrdí, že čínská společnost Moonshot AI využila výstupy modelu Anthropic k rozsáhlému napodobení jeho schopností.
Anthropic už dříve obvinil několik čínských firem, včetně Moonshot AI a DeepSeek, z rozsáhlých pokusů o získání schopností jeho modelu Claude prostřednictvím podvodně vytvořených účtů. Čínské firmy tato obvinění veřejně odmítají. Zda distilace představuje krádež duševního vlastnictví, nebo přípustný způsob trénování a testování modelů, zůstává předmětem právních i politických sporů.
Americká administrativa současně řeší, jak skloubit ochranu domácích firem s podporou otevřeného vývoje. Čínské modely totiž mohou být pro uživatele atraktivnější právě proto, že jsou levnější a méně svázané licenčními podmínkami. Příliš široký zákaz by podle kritiků mohl poškodit také americké podniky, které tyto nástroje využívají, a zpomalit inovace ve Spojených státech.
Napětí se týká i čipů a výpočetní infrastruktury. Spojené státy už několik let omezují vývoz nejpokročilejších polovodičů a zařízení do Číny, aby zpomalily rozvoj jejích vojenských a technologických kapacit. Čínské firmy se proto soustředí na efektivnější využití dostupného hardwaru a na modely, které lze provozovat s menšími nároky. Podle analytiků tak americká politika vývozních omezení současně podporuje snahu Pekingu o technologickou soběstačnost.
Soupeření může mít dopad i na mezinárodní jednání o bezpečnosti umělé inteligence. Hrozba sankcí a nové zákazy podle Reuters komplikují snahy Spojených států a Číny vytvořit pravidelný dialog o rizicích spojených s pokročilými modely. Obě země přitom řeší podobné otázky, například jejich využití při kybernetických útocích, ve zpravodajství nebo v armádě.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.