Mezinárodní trestní soud (ICC) ve středu odsoudil nové sankce Spojených států proti svým představitelům. Opatření označil za „flagrantní útok proti nezávislosti nestranné soudní instituce“ a uvedl, že představují také zásah proti státům, které jsou stranami Římského statutu, i proti mezinárodnímu právnímu řádu. Podle agentury AP soud zároveň slíbil, že bude ve své práci pokračovat.
Americká vláda uvalila sankce na předsedkyni ICC Tomoko Akane z Japonska a na vysokého soudního právníka Abdoulaye Seyeho ze Senegalu. Opatření navazují na dřívější kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa namířené proti pracovníkům soudu. Sankce mohou zahrnovat zmrazení majetku a zákaz vstupu do Spojených států.
Washington ICC dlouhodobě kritizuje jako politizovaný orgán, který podle něj zneužívá své pravomoci. Spojené státy nejsou smluvní stranou Římského statutu, zakládajícího dokumentu soudu, a odmítají jeho jurisdikci nad americkými občany. Trumpova administrativa tvrdí, že soud jedná proti Spojeným státům a Izraeli bez jejich souhlasu.
Spor kvůli Afghánistánu a Izraeli
Jedním z důvodů amerického tlaku je vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků a zpravodajských pracovníků v Afghánistánu. ICC se zabývá také situací na palestinských územích. V listopadu 2024 vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům a zločinům proti lidskosti v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy. Izrael i Spojené státy obvinění a pravomoc soudu odmítají.
První sankce proti představitelům ICC zavedla Trumpova administrativa už během jeho prvního prezidentského období. V roce 2020 se týkaly tehdejší prokurátorky Fatou Bensoudové a jednoho z jejích spolupracovníků kvůli vyšetřování Afghánistánu. Administrativa prezidenta Joea Bidena opatření v roce 2021 zrušila. Trump se k sankcím vrátil v únoru 2025, kdy podepsal exekutivní příkaz umožňující postih osob spojených s činností ICC namířenou proti Spojeným státům nebo Izraeli.
V červnu 2025 Spojené státy uvalily sankce na čtyři soudce ICC: Solomy Balungi Bossaovou z Ugandy, Luz del Carmen Ibáñez Carranzovou z Peru, Reine Adelaide Sophie Alapini Gansouovou z Beninu a Beti Hohlerovou ze Slovinska. Americké ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že soud podle něj zneužívá svou moc a je politizovaný. ICC naopak tvrdil, že opatření mají podkopat jeho nezávislost a zastrašit osoby, které vyšetřují nejzávažnější mezinárodní zločiny.
Nové sankce kritizovali také představitelé Evropské unie, Francie, Německa, Španělska a Japonska. Tyto země vyjádřily podporu práci soudu a jeho nezávislosti. ICC, který vyšetřuje genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, má mandát od států, jež se připojily k Římskému statutu. Jeho praktická možnost prosazovat vydané zatykače však závisí na spolupráci jednotlivých zemí.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.