Rozhodnutí Donalda Trumpa zaútočit na Írán podle zjištění Hospodářských novin nevzniklo pouze pod tlakem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. HN popisují schůzku z 11. února 2026 v Situační místnosti Bílého domu, kde Netanjahu společně s šéfem Mosadu Davidem Barneou představoval scénář rychlého oslabení íránských balistických sil a následného pádu tamního režimu. Válka začala 28. února. Autoři článku vycházeli z více než tisíce rozhovorů s lidmi z americké administrativy, včetně Donalda Trumpa, a z důvěrných dokumentů.
Pro světovou ekonomiku je klíčový Hormuzský průliv mezi Íránem a Ománem. Jde o úzkou námořní trasu spojující Perský záliv s Ománským zálivem a Arabským mořem. Podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) přes něj v první polovině roku 2025 procházelo v průměru 20,9 milionu barelů ropy a ropných produktů denně, což odpovídalo zhruba pětině světové spotřeby těchto surovin. Možnosti, jak dodávky obejít, jsou omezené. Saúdskoarabské a emirátské ropovody mohou podle EIA dohromady nahradit přibližně 4,7 milionu barelů denně.
Doprava průlivem po vypuknutí konfliktu výrazně klesla. EIA odhaduje, že ve druhém čtvrtletí 2026 jím procházelo v průměru 4,9 milionu barelů ropy a dalších kapalných paliv denně, zatímco ve čtvrtém čtvrtletí před začátkem války to bylo 21,6 milionu barelů. Omezení se týká také zkapalněného zemního plynu, tedy LNG, který se do Asie a dalších částí světa přepravuje v lodích při velmi nízkých teplotách.
Ropa, plyn a náklady na dopravu
Výpadek dodávek se promítl do cen ropy. Podle srpnového výhledu EIA klesla cena Brentu po červnovém memorandu mezi Spojenými státy a Íránem 2. července až na 69 dolarů za barel. Po obnovených útocích na tankery a dalším omezení přepravy ale 23. července vystoupala až na 105 dolarů. EIA zároveň uvádí, že průměrný denní pohyb ceny Brentu v dubnu a květnu činil čtyři dolary, oproti jednomu dolaru ve stejných měsících roku 2025.
Mezinárodní měnový fond v červencém výhledu počítá s tím, že průměrný index cen ropy letos dosáhne 89 dolarů za barel. To je o devět procent více, než předpokládal dubnový výhled. Vyšší ceny pohonných hmot a energií zvyšují náklady dopravcům, průmyslovým podnikům i zemědělcům. Do spotřebitelských cen se mohou přenést prostřednictvím paliv, elektřiny, vytápění a dopravy zboží.
Fond zatím hodnotí dopad války na světovou ekonomiku jako zvládnutelný, mimo jiné díky zásobám, úsporám a opatřením vlád, která růst cen tlumí. Varuje ale, že delší výpadek přepravy přes Hormuz by mohl zvýšit inflační očekávání, zhoršit podmínky financování a narušit dodavatelské řetězce. Pro firmy by to znamenalo dražší provoz a obtížnější plánování, pro domácnosti riziko vyšších výdajů za energie a dopravu. Rozsah dopadů bude záviset především na délce konfliktu a na tom, zda se podaří obnovit pravidelný provoz v průlivu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.